Vliv pozice nánosníku na fasciální a nervovou dynamiku hlavy koně

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu velmi zajímavý článek. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Ve dnech 14.-15. 11. 2018 se konal již 5. mezinárodní kongres Fascia Research v Berlíně. Konference obsahovala řady různých přednášek a praktických poznatků v oblasti lidského i veterinárního vědeckého výzkumu a rehabilitace. Mezi tématy zahrnutými do kongresu se zdál být zvláště zajímavý ten, který se zabýval umístěním nánosníku na hlavě sportovních i hobby koní. Přednáška byla nazvaná „Vliv umístění nánosníku na fasciální a nervovou dynamiku hlavy koní“.

Studie zkoumala účinky nánosníku na obličejové nervy a fascie koně a představila nové informace o účincích tlaku a umístění nánosníku. Vedli ji dva finští fyzioterapeuti Tuulia Luomala a Mika Pihlman ve spolupráci s Rikke M. Schultzem (DVM, RMS Equine Practice, Dánsko) a Vibeke S. Elbrond (DVM, doc. Anatomie, Lékařské vědy, Kodaňská univerzita, Dánsko).

news_veterinary_fascial_01

Během této studie byl tlak nánosníku na hlavu koňovitých přesně měřen. Vědci použili na hlavu koně tři různé polohy, které se běžně používají pro různé nánosníky (mexický, anglický a kombinovaný), aby viděli jejich účinky na obličejové nervy a okolní fascie. Je nesmírně důležité vědět, že hlava koně je poseta nervy, které se dělí na dorsální a ventrální větve. Tyto nervové větve běží podél zygomatického oblouku a spojují se s fasciálními vrstvami masserového svalu.

Slovníček: fascie = vazivový obal svalů, nerv = též periferní nerv (lat. nervus), je struktura tvořená myelinizovanými svazky dlouhých výběžků nervových buněk, obklopenými podpůrnou, vazivovou tkání. Jsou to orgány periferního nervového systému, které zprostředkovávají vedení informací z periferie do centrální nervové soustavy, umožňují inervaci svalů a žláz a také citlivost na vnější i vnitřní podněty.

news_veterinary_fascial_02
Tlak aplikovaný nánosníky omezí pohyb nervu a pružnost obklopující vrstvy fascií, pokud je aplikován nad, pod nebo relativně daleko od nervového kmene.

Nízké umístění nánosníku (1), jako u hannoverského nánosníku, se zdálo mít nejvíce omezující účinek, když byl nánosník utažen, neboť omezoval klouzavou funkci fascie a tlačil přímo na nervy. Toto umístění nánosníku lze vidět u mladých koní, kteří nosí uzdečky s tímto typem nánosníku.

Střední umístění nánosníku (2)  – typické pro jednoduchou anglickou uzdečku – mělo nejmenší vliv na pohyb obličejových nervů i fascií.

Vysoké umístění nánosníku (3), které lze v poslední době pozorovat pravidelně u moderních uzdeček se širokými cavessony (zejména u dvojitých uzd) – tam se nánosník dotýká lícní kosti, což však působí pohybovou dysfunkci fascie a nervu a koni značné nepohodlí.

Studie také ukázala, že napětí ve svalové ušní oblasti ovlivnilo fasciální a nervovou dynamiku hlavy. Čelenky hrají také důležitou roli v nervové dynamice hlavy koně a měly by být dostatečně dlouhé, protože nervový systém má několik složek a každé napětí přicházející z fasciálního systému může na mnoha úrovních ovlivňovat nervy.

Proto by měla být celá uzdečka či uzda správně a individuálně nasazena, aby se zajistilo dostatečné uvolnění nosní kapsy a čela, aby přílišné utažení a špatná poloha nevytvářela tlak na hlavu koně. Jednoznačne je nejméně vhodné zízké polohování nánosníku, které v kombinaci s velkým tlakem vytváří dysfunkci na fasciálním a nervovém systému.

Text: Niina Kirjorinne – Fotky: Tuulia Luomala & Mika Pihlman
Zdroj: http://www.eurodressage.com