Nárůst Co2 zvyšuje hladinu fruktanů v travách

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu velmi zajímavý článek. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Pokud sledujete informace o globálním oteplování, pak tento příspěvek by pro vás mohl být zajímavý…

Každým rokem se celosvětově rapidně zvyšuje množství Co2. V roce 2013 byla průměrná globální hladina 400 ppm a v roce 2015 se už zvýšila na 440 ppm.Toto zvýšení mělo velmi významný vliv na hladinu fruktanů, škrobů, sacharózy a bílkovin v travách obecně. Ovšem i trávy, které rostou v chladném klimatu jsou více ovlivněny těmito změnami. Nárůst Co2  zvýšil průměrně množství fruktanů, škrobu nebo sacharózy v travách o 18,9 %.

Vysvětlivky:
Fruktan – je rezervní uhlohydrát (sacharid), který je tvořen především v travách. Fruktany patří mezi nestrukturované uhlohydráty (NSC) a jsou rychle stravitelné. Obsah fruktanů se u různých druhů trav výrazně liší. Vysoký obsah fruktanů má především jílek vytrvalý a jílek mnohokvětý.

Škrob (amylum) – je makromolekulární látka (konkrétně směs polysacharidů glukanů) syntetizovaná rostlinami. Je to bílý prášek bez chuti a vůně, nerozpustný ve studené vodě. Jedná se o konečný produkt fotosyntézy rostlin.

Sacharóza - neboli cukr  je nejběžnější disacharid. Skládá se z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy. V čistém stavu je sacharóza bílá krystalická látka sladké chuti.

Trávy, které rostou v chladnějších klimatech jsou silněji ovlivněny zvýšenými hladinami Co2 než trávy, které rostou v teplejších klimatických podmínkách. V předchozích studiích týkajících se trávy ze studenějších oblastí klesl celkový dusík v listech o 21 % a nestrukturální sacharidy (NSC) vzrostly o 37 %, zatímco v trávách z teplých oblastí došlo k poklesu dusíku pouze o 6 % a nestrukturální sacharidy vzrostly pouze o 11 %.

Nicméně i u některých odrůd teplomilných trav existují výjimky, u kterých došlo ke zvýšení fruktanů až o polovinu. Nejvyšší nárůst o 50 % byl nalezen v trávě zvané Rosička krvavá (Digitaria sanguinalis). Je to jednoletá, nevysoká, trsnatá tráva, druh rodu rosička zařazený do podčeledi Panicoideae. Rostlina pochází z jižní Evropy, severní Afriky a z oblastí Západní a Střední Asie. Postupně se rozšířila téměř po celé Evropě, střední a jižní Africe i Severní a Jižní Americe. Na nová místa doputovala pravděpodobně s osivem kulturních plodin.

Je nutno počítat s tím, že se hladiny Co2 v letošním roce opět zvýší, což bude mít vliv na bezpečné časy pastvy u koní náchylných k laminitis. Znamená to, že doposud bezpečné časy (1 – 2 hodiny denně) je nutno přehodnotit a zkrátit. Nejlepší radou je vědět, co vám roste na pastvinách. Doby pastvy koní postižených  laminitis, EMS či IR se musí každoročně snižovat v závislosti na zvyšování globálního oteplování a úrovni Co2, která přímo ovlivňuje nárůst „škodlivých“ fruktanů, škrobů a sacharidů v travách. A pamatujme si, že schvátit se může každý kůň, proto by měl být na pozoru každý majitel koně.

Zde je krátký seznam trav, které měly při testování nejvyšší nárůst obsahu fruktanů, škrobu či sacharózy.

Agropyron desertorum a cristatum (pouštní a chocholatá)

Agropyron desertorum a cristatum (pouštní a chocholatá)

Festuca arundinacea (kostřava rákosovitá) - vysoká pšeničná tráva

Festuca arundinacea (kostřava rákosovitá) – vysoká pšeničná tráva

Dactylis glomerata (Srha laločnatá) - jedna z nejvíce postižených trav s nárůstem až 50 % fruktanu a škrobu

Dactylis glomerata (Srha laločnatá) – jedna z nejvíce postižených trav s nárůstem až 50 % fruktanu a škrobu

Panicum virgatum (Proso prutnaté)

Panicum virgatum (Proso prutnaté)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: https://p-upload.facebook.com