Koňské „dřeváky“ jako první pomoc při laminitidě?

Není žádným tajemstvím, že laminitida je komplexní stav a její léčba je ještě daleko složitější. Podkováři i veterináři se snaží udržet koně bez bolesti, ačkoliv ten v podstatě stojí na jejím zdroji: bolí jej přece kopyta. Práve to donutilo odborníky ke kreativnímu řešení, našli ho v terapeutických dřevácích.

fig7aDr. Stephen O’Grady z Virginie, odborník na terapeutické podkovářství vyzkoušel dřevené boty na více než 400 koních. Boty se podobají dřevákům s dámskými klínky. O’Grady je přesvědčen, že právě tyto klínky mohou poskytnout koni kýženou úlevu od bolesti spolu s podporou kopyta postiženého laminitidou více než tradiční podkovy, které podle něj pro tento druh rehabilitace nejsou příliš vodné.

I když je možná trochu neobvyklé vidět koně s dřeváky a podpatky, přesto tento přístup není kdoví jak inovativní. „Tento styl podkování schvácených koní byl v Evrope již posán na přelomu století, ale boty se dělaly ze železa,“ dodává O’Grady. „Výhodou dřevěného obutí  je, že jde o lehký materiál s přilnavým povrchem, který zbytečně nezatěžuje nohy koně, což urychluje rekonvalescenci celé spodní části kopyta koně.“

V případě laminitidy, se lamely odtrhávají od tvrdé stěny kopyta a vnitřní struktury se zanítí, což je velmi bolestivý proces. V chronických případech pak váha podkovy narušuje podpůrnou síť nově rostoucích lamel a šlacha táhne kopytní kost dolů, což je velmi bolestivé a způsobuje to rotaci kopytní kosti.

bottom-of-shoe-240x116Separace lamel zvyšuje tlak na okrajích plochy kopyta, tradiční podkova totiž neumí správne rozložit váhu koně na strategická a méně namáhaná místa, ale místo toho je váha všude stejná. Dřevěné boty nejenže jsou lehčí a pohodlnější, ale rozkládají váhu z ohrajů na střed a do klínku, navíc nezamezují pohodlnému odrůstání porušené rohoviny z vnějšího okraje kopyta. V praxi jsou také daleko snadněji aplikovatelné.

Zpočátku používali podkováři různé fixovací pásky a kožené řemeny, aby udržely dřevěné boty na místě. Dnes se však častěji používají šrouby, které jsou připevněny směrem k patkám, ty pak drží boty na správném místě. V praxi je totiž zcela nelogické přitloukat na nemocné kopyto podkovu pomocí podkováků, neboť to způsobuje v kopytě bolestivé vibrace. Samotné umístění dřevených bot tedy koně nijak nebolí. Použití šroubů však vibrace zcela eliminuje. Do kopyta se poté vyvrtají na příslušných místech kopytní stěny malé otvory a ty se zároveň před aplikací vyvrtají i v dřevěné botě.

Bota po aplikaci zlepšuje komfort koně. Spodní část dřevěné boty je zkosená a přední část je skloněná, takže se zkosenými hranami dotýká země, když kůň chodí – tlak na bolestivá místa kopyta je tak zcela minimální. „Pokaždé, když kůň chodí, jeho hmotnost působí po celém obvodu kopyta.“

Období odlehčení postižených částí je dobré k tomu, aby se stimulovalo opětovné odrůstání rohoviny, kterou postihla laminitida. Podkováři a specialisté zvyšují přední část kopyta a váhu strategicky podsouvají směrem k patkám, čímž odlehčují tlak na hluboký ohýbač. U chronické laminitidy je již předpokladáno, že došlo k rotaci kopytní kosti, ale cílené přerozdělování hmotnosti koně a správný trim může pomoci dostat narušenou kost zpět na své místo.

O’Grady také prohlásil, že preferuje dřevěné boty po dobu prvních 4 – 8 týdnů, zatímco je kůň ponechán v klidu v boxu nebo malém výběhu. Během této doby očekává zlepšení, které je signálem k okamžitému přechodu jiný typ terapeutické podkovy.

Klíny poskytují kopytu oporu v místě, kde je to potřeba. V případě ošoupání, mohou být opět zbroušeny do požadovaného tvaru nebo vybaveny gumou, či dokonce na povrch boty lze v jistých přípdech připevnit i podkovy. Dřevo je zkrátka výhodně v mnoha aspektech, neboť se přizpůsobuje pohybu, který kůň dělá, což je dobrá věc: O’Grady podtrhuje zejména možnost tvarování boty pohybem koně. Ta pak lépe odpovídá individuálním potřebám a způsobu pohybu jednotlivých koní.

Ačkoli O’Grady dřevěné boty používá primárně u chronických případů laminitidy, má mezi svými pacienty i několik čerstvě ošetřených případů laminitidy, u kterých byla terapie s dřevěnými botami nadmíru úspěšná. Klíny jsou také dobré pro koně s pomalým růstem rohoviny či s nemocí bílé čáry či trhlinami uvnitř kopyta.

Při použití však O’Grady varuje, že nejsou všelékem pro laminitidu … alespoň ne v rukou lajků, kteří by se o jejich zhotovení pokoušeli na vlastní pěst.

Zdůraznil, že bota je aplikovatelná v praxi pouze s odpovídajícím lemem a pravidelným vyšetřením nohy koně pomocí rentgenových snímků. O účinnosti by pak měl rozhodnout kvalifikovaný veterinární lékař. „Schopnost rehabilitovat schvácené koně velmi úzce souvisí s tím, jak moc došlo k poškození kopyta a závěsného aparátu. Existují bohužel i případy, kdy i přes snahu specialistů je jejidým možným řešením utracení koně.“

Zdroj:https://www.paulickreport.com