Archive for the ‘Péče o koně a jeho zdraví’ category


Krmte správně pro kvalitní kopyta

Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují růst a zdraví kopytní rohoviny a kopyt, ale správná výživa patří mezi ty nejdůležitější. Příjem proteinů a aminokyselin spolu se správným metabolismem jsou hlavním klíčem ke kvalitní rohovině. Samozřejmě nesmíme opomenout na minerální látky jako je zinek a vápník a vitamíny jako je biotin a vitamin A, ty jsou pro kopyto „životně“ důležité.


Boj s „nemocí bílé čáry“

Slavný kovář Burney Chapman již dávno zdůrazňoval význam léčby tzv. nemoci bílé čáry s přihlédnutím na celkový stav kopyta, spíše než na kladení důrazu pouze na samotnou patologii onemocnění (či poškození). Název „nemoc bílé čáry“ je sice dost zažitý, ale poněkud zavádějící. Postižená je totiž v první řadě kopytní stěna (konkrétně vnitřní nepigmentovaná část cohranné vrstvy), bílá čára (rohové lístky spojovací vrstvy kopytní stěny) bývá postižená až v pokročilém stádiu.


Tloustne vám kůň ve výběhu? Prevence by měla začít ihned!

Je tu podzim a s ním přichází i riziko vzniku laminitidy u koní. Existuje několik velmi jednoduchých kroků, které mohou pomoci zabránit vzniku této hrozné nemoci …


Koňské „dřeváky“ jako první pomoc při laminitidě?

Není žádným tajemstvím, že laminitida je komplexní stav a její léčba je ještě daleko složitější. Podkováři i veterináři se snaží udržet koně bez bolesti, ačkoliv ten v podstatě stojí na jejím zdroji: bolí jej přece kopyta. Práve to donutilo odborníky ke kreativnímu řešení, našli ho v terapeutických dřevácích.


Co opravdu způsobuje sezónní laminitis?

V pozdním létě či na začátku podzimu bývá častý výskyt případů laminitidy. Titulky v odborných časopisech a médiích obviňují fruktany v trávě. Nevěřte tomu. Fruktany (často nazýváné cukry) nezpůsobují laminitidu. Fruktany jsou zásobní formou sacharidů v rostlinách, podobně jako škrob v zrnech nebo glykogen ve svalech. 


Jsem přišliš obézní pro jízdu na koni?

Možná ano, možná ne. Vědecká studie sice prokázala, že kůň špatně snáší více než 10 % své hmotnosti. Vědci tedy stanovili oněch 10 %  váhy koně  jako konečnou hranici přes kterou takzvaně nejede vlak. To ovšem doslova znamená, že 80 %  lidí, kteří dnes na koni jezdí, jsou na jízdu na koni příliš obézní. Co ale na to říká historie?


Kopyta a voda

Za časů mého dětství stráveného v jezdeckém oddíle bylo normální, že se koním jednou týdně mazala kopyta Cornusanem. Proč – to nám nikdo nevysvětlil, prostě se to tak dělalo. Kopyto po jeho aplikaci vypadalo opravdu krásně a zdravě. Nicméně dnes se už ví, že tímto ošetřením se kopyto zvenku uzavře před vstupem vlhkosti do rohoviny. Rohovina kopyta neobsahuje žádné mazové žlázy, ani koně si v přírodě sami kopyta žádným způsobem nemastí. Kvalita rohoviny se působením tuků a olejů tedy nezlepší. Naopak – to, co kopyto opravdu potřebuje, je voda.


Čepicová vychytávka na kopyta

Přátelé, přinášíme vám skvělý tip, který ani není drahý a vyřeší problémy s koňmi, kterým je třeba často namáčet kopyta nebo aplikovat nějaký léčebný roztok na celá kopyta.  Jak na to?


Pozor na přehřátí

Většina jezdců i chovatelů koní má ráda léto. Krásné, teplé dny jsou jako stvořené pro dlouhé vyjížďky i pro celodenní pobyt koní v ohradách. Ale ani teplo není bez rizika a rozhodně je nelze podceňovat!


Žádný kůň není fyzicky (kosterně) dospělý před 6 rokem

Níže uvádím link na velice dobrý článek, který jsem četla. Sděluje veřejnosti odborně, že žádný kůň žádného chovu v žádné zemi, v žádném čase v historii není a nebyl fyzicky dospělý („kosterně“) před šestým  rokem (plus mínus pár měsíců), včetně zdravých domestikovaných koní (hřebců i klisen). Mimochodníci (Tennesse Walker, Americký jezdecký kůň atd.) dospívají ještě později – do 8 let.