Archive for the ‘Péče o koně a jeho zdraví’ category


Čtyři jednoduchá pravidla pro prevenci zimních kolik

Přeložili jsme zajímavý článek –  zamyšlení nad problémy s trávícím systémem u koní.

Když se ochladí, bývají časté některé typy koliky. Ale tato čtyři opatření  pomáhají vašeho koně ochránit.  Kolika sice může vašeho koně postihnout kdykoliv v roce, ale v zimě bývá tento  problém častější. To proto, že existují určité druhy koliky, které se více  vyskytují v zimě a méně v průběhu dalších období roku. Veterinář, který je zavolán  ke koni s příznaky kolikových bolestí v zimním období pravděpodobně bude očekávat,  že scénář bude jiný než když jej ke koni povolají v červnu.


Vliv pozice nánosníku na fasciální a nervovou dynamiku hlavy koně

Je nánosník příliš nízko, nebo vysoko? Opravdu jej má můj kůň ve správné pozici? Přeložený článek by Vám mohl rozšířit obzory a usnadnit Vaše váhání.

Ve dnech 14.-15. 11. 2018 se konal již 5. mezinárodní kongres Fascia Research v Berlíně. Konference obsahovala řady různých přednášek a praktických poznatků v oblasti lidského i veterinárního vědeckého výzkumu a rehabilitace. Mezi tématy zahrnutými do kongresu se zdál být zvláště zajímavý ten, který se zabýval umístěním nánosníku na hlavě sportovních i hobby koní. Přednáška byla nazvaná „Vliv umístění nánosníku na fasciální a nervovou dynamiku hlavy koní“.


Fruktany v trávě – proč je to pro koně problém?

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu velmi zajímavý článek. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Fruktan je rezervní uhlohydrát (sacharid), který je tvořen především v travách. Fruktany patří mezi nestrukturované uhlohydráty (NSC) a jsou rychle stravitelné. Obsah fruktanů se u různých druhů trav výrazně liší. Překrmení fruktany je jedním ze spouštěčů laminitidy. Pojďme se podívat blíže, proč je přemíra fruktanů  ve stravě koně nebezpečná.


Nárůst Co2 zvyšuje hladinu fruktanů v travách

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu velmi zajímavý článek. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Pokud sledujete informace o globálním oteplování, pak tento příspěvek by pro vás mohl být zajímavý…

Každým rokem se celosvětově rapidně zvyšuje množství Co2. V roce 2013 byla průměrná globální hladina 400 ppm a v roce 2015 se už zvýšila na 440 ppm.Toto zvýšení mělo velmi významný vliv na hladinu fruktanů, škrobů, sacharózy a bílkovin v travách obecně. Ovšem i trávy, které rostou v chladném klimatu jsou více ovlivněny těmito změnami. Nárůst Co2  zvýšil průměrně množství fruktanů, škrobu nebo sacharózy v travách o 18,9 %.

Vysvětlivky:
Fruktan – je rezervní uhlohydrát (sacharid), který je tvořen především v travách. Fruktany patří mezi nestrukturované uhlohydráty (NSC) a jsou rychle stravitelné. Obsah fruktanů se u různých druhů trav výrazně liší. Vysoký obsah fruktanů má především jílek vytrvalý a jílek mnohokvětý.

Škrob (amylum) – je makromolekulární látka (konkrétně směs polysacharidů glukanů) syntetizovaná rostlinami. Je to bílý prášek bez chuti a vůně, nerozpustný ve studené vodě. Jedná se o konečný produkt fotosyntézy rostlin.

Sacharóza - neboli cukr  je nejběžnější disacharid. Skládá se z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy. V čistém stavu je sacharóza bílá krystalická látka sladké chuti.

Trávy, které rostou v chladnějších klimatech jsou silněji ovlivněny zvýšenými hladinami Co2 než trávy, které rostou v teplejších klimatických podmínkách. V předchozích studiích týkajících se trávy ze studenějších oblastí klesl celkový dusík v listech o 21 % a nestrukturální sacharidy (NSC) vzrostly o 37 %, zatímco v trávách z teplých oblastí došlo k poklesu dusíku pouze o 6 % a nestrukturální sacharidy vzrostly pouze o 11 %.

Nicméně i u některých odrůd teplomilných trav existují výjimky, u kterých došlo ke zvýšení fruktanů až o polovinu. Nejvyšší nárůst o 50 % byl nalezen v trávě zvané Rosička krvavá (Digitaria sanguinalis). Je to jednoletá, nevysoká, trsnatá tráva, druh rodu rosička zařazený do podčeledi Panicoideae. Rostlina pochází z jižní Evropy, severní Afriky a z oblastí Západní a Střední Asie. Postupně se rozšířila téměř po celé Evropě, střední a jižní Africe i Severní a Jižní Americe. Na nová místa doputovala pravděpodobně s osivem kulturních plodin.

Je nutno počítat s tím, že se hladiny Co2 v letošním roce opět zvýší, což bude mít vliv na bezpečné časy pastvy u koní náchylných k laminitis. Znamená to, že doposud bezpečné časy (1 – 2 hodiny denně) je nutno přehodnotit a zkrátit. Nejlepší radou je vědět, co vám roste na pastvinách. Doby pastvy koní postižených  laminitis, EMS či IR se musí každoročně snižovat v závislosti na zvyšování globálního oteplování a úrovni Co2, která přímo ovlivňuje nárůst „škodlivých“ fruktanů, škrobů a sacharidů v travách. A pamatujme si, že schvátit se může každý kůň, proto by měl být na pozoru každý majitel koně.

Zde je krátký seznam trav, které měly při testování nejvyšší nárůst obsahu fruktanů, škrobu či sacharózy.

Agropyron desertorum a cristatum (pouštní a chocholatá)

Agropyron desertorum a cristatum (pouštní a chocholatá)

Festuca arundinacea (kostřava rákosovitá) - vysoká pšeničná tráva

Festuca arundinacea (kostřava rákosovitá) – vysoká pšeničná tráva

Dactylis glomerata (Srha laločnatá) - jedna z nejvíce postižených trav s nárůstem až 50 % fruktanu a škrobu

Dactylis glomerata (Srha laločnatá) – jedna z nejvíce postižených trav s nárůstem až 50 % fruktanu a škrobu

Panicum virgatum (Proso prutnaté)

Panicum virgatum (Proso prutnaté)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: https://p-upload.facebook.com


Život koně po laminitidě aneb návrat na trávu

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu velmi zajímavý článek. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Poté, co kůň úspěšně překonal záchvat laminitidy – kdy může zpět na trávu (může-li vůbec)? Pokud ano, jak brzy? Takové jsou otázky, které se honí hlavou všem majitelům koní, kteří prodělali laminitis. Dva fundovaní veterináři se pokusili na tuto otázku odpovědět. Ale i tak se mírně liší, čili obvykle je to na úsudku majitele a veterináře, ale okamžité vypuštění na zelené nedoporučuje ani jeden.


Kdy je moc vedro i na vašeho koně?

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu velmi zajímavý článek. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Pokud je vám vedro, vašemu koni je ještě větší. Kůň se totiž přehřívá 10x rychleji než člověk! Trvá pouze 17 minut intenzivní práce než se váš kůň v horkém počasí začne přehřívat. Pozor na přílišnou vlhkost! Vlhký vzduch v kombinaci s vysokými teplotami může být nebezpečný, protože urychlí schnutí potu, takže pro vašeho koně bude mnohem obtížnější se ochladit.


Prospěšnost diety a řízeného pohybu u koní náchylných ke schvácení kopyt

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu velmi zajímavý článek. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Další klinická studie prokázala pozitiva individuálního dietního plánu a cvičebního programu pro koně a poníky, kteří jsou náchylní k laminitidě kvůli koňskému metabolickému syndromu (EMS). Vědci z univerzity v Edinburghu a Liverpoolu přijali do studie 19 zvířat.


Možné spojení mezi nedostatkem selenu a klkáním u koní

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu velmi zajímavý článek. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Stereotypní chování jako je tkalcování a klkání se běžně vyskytuje u výkonných sportovmích koní stejně jako u mnoha hobby koní. Kromě toho, že následky okusování a klkání jsou devastující pro boxy a ohrady – zvyšují také zdravotní rizika. Stereotypní chování u koní může rovněž vést ke zdravotním problémům jako jsou zubní poruchy, poškození kloubů, snížení výkonnosti, ztráty hmotnosti a koliky.

Klkání je nejvíce zákeřné. Kůň, který klká, okusuje všechny dostupné předměty – ohradu, dveře od boxu… Horními zuby se „zakousne“ do předmětu a zhluboka do sebe nasaje vzduch – vydá při tom zvláštní zvuk, jakoby takové heknutí a zatnou se mu svaly na krku (sání vzduchu),“ vysvětluje Kathleen Crandellová, Ph.D., odbornice na výživu v Kentucky Equine Research.


Protahovací cviky pro zdraví vašeho koně (i psa)

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu velmi zajímavý článek. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Často učím majitele koní a psů, aby se svými mazlíčky praktikovali lehká protahovací cvičení, která pomáhají udržovat jejich fyzickou kondici :-) Níže uvedený obrázek ukazuje některé cviky, které pomáhají koni, aby byl ohebnějším. Je dobré toto cvičení provádět před jízdou, aby se svaly koně protáhly a zahřály, kůň pak bude při práci ohebnější a pružnější. Všimli jste si, že je váš koník  méně ohebný vlevo ve srovnání s ohýbáním napravo? (nebo naopak?) Tuto nerovnoměrnost lze opět vyřešit cvičením, které vám pomůže vyvážit vašeho koně na obě strany! Inspirujte se.


Je jízda bez sedla pro vašeho koně pohodlná?

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu velmi zajímavý článek. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

logoV poslední době se doslova roztrhl pytel se články a blogy o špatně padnoucích sedlech, diskomfortu koní pod takovým sedlem, nepohodlí a následcích dlouhodobé jízdy na nepadnoucím sedle pro koně. Takže veřejnost našla jiný – tzv. alternativní způsob ježdění – a to jízdu bez sedla. Jízda bez sedla se totiž náhle zdá být ideální volbou pro všechny majitele koní, kteří chtějí pro svého koně to nejlepší.

Jenže pozor, není tomu nutně vždy tak, že kůň jízdou bez sedla získá více benefitů – alespoň dle studie provedené na Michiganské státní univerzitě. Veterinární lékařka, Hilary Claytonová, která tuto studii vedla, je zkušený veterinář a odborník na biomechaniku v chovu koní a u sportovních koní.