Sarkoidní nádory u koní nepodceňujte!

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu další velmi zajímavý článek. Autorka se v něm zabývá výskytem a léčbou sarkoidů u koní. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Sarkoidy můžeme považovat klinicky i patologicky za formu kožní rakoviny, jejíž chování je nepředvídatelné a terapie problematická. Názor, že sarkoid je „jen bradavice, kterou je potřeba vyříznout“ nebo na něj pohlížet jako na „kosmetickou vadu“ je zastaralý a dávno překonaný. Naučte se, jak rozpoznat tyto kožní nádory,  i to, jaké kroky byste měli učinit , pokud máte podezření, že jste u svého koně sarkoid našli .

Zmínila jsem se o ploché, lysé oblasti kůže pod okem koně, když jsem poprvé potkala koně jedné své klientky. „Vypadá to na sarkoidní nádor,“ řekla jsem jí tenkrát. „Měli bychom s tím asi něco udělat, začít to léčit teď hned, než bude příliš velký, a to zejména na tomto citlivém místě. Nerada bych viděla, jak mu to vroste do oka.“

Ale ne,“ řekla mi majitelka. „Měl to tam vždycky, je to jen malá jizvička.“ Nevěřila jsem tomu, proto jsem navrhla, aby ten výrůstek pečlivě sledovala a dala mi vědět, pokud by ta věc na bezsrsté oblasti u oka koně změnila svou velikost či vzhled. A roky plynuly… Pokaždé, když jsem koně prohlížela jsem se zmiňovala o svých obavách, ale majitelka mě pokaždé ujišťovala, že se opravdu není čeho bát.

Až jednoho dne začala tato oblast u oka koně růst. A to velmi rychle. Před tím, než mi majitelka zavolala a já dorazila, se kdysi malý, plochý, lysý flíček proměnil v cosi o velikosti golfového míčku – nezasahoval přímo do oka koně, ale byl vypouklý okolo něj. Stačilo málo a to, co kdysi bývalo pouhým bezsrstým kouskem kůže, se proměnilo v agresivní sarkoidní nádor. Prostě jen tak, doslova „ze dne na den“.

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu další velmi zajímavý článek. Autorka se v něm zabývá výskytem "zimní" laminitidy. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Neléčený sarkoid na hlavě koně.

Provedli jsme samozřejmě invazivní chirurgický výkon a nasadili chemoterapii. Trvalo to několik měsíců, stálo to spoustu peněz a přineslo to nemálo zbytečných starostí, ale oko jsme koni zachránili. A lekce z této příhody? Sarkoidy jsou záludné! A nejen to, vypadá to, že mají „svou vlastní hlavu“. Maskují se jako jizvy, bradavice, nebo kožní útvary připomínající plíseň či exém kůže. Na kůži dokáží klidně existovat po celá léta bez problémů – až se jednoho dne prostě rozhodnou růst a to velmi rychle!

Podělím se s vámi o základní fakta o sarkoidech. Stojí to za váš čas, protože sarkoidy bývají nejčastějším typem kožních nádorů, které se u koní vyskytují. Řekneme si, co přesně si pod pojmem sarkoid představit, jak se sarkoidy tvoří a jak se chovají. A co je nejdůležitější, naučíte se rozpoznat sarkoid. To je důležité, neboť nejlepší obrana je útok – než bude příliš pozdě.

Sarkoid se představuje
Sarkoidy byly u koní poprvé diagnostikovány někdy na počátku 19. století. Bývají opravdu běžné, takže pokud jste majitelem koně, je pravděpodobné, že se s nimi setkáte. V několika posledních desetiletích jsme zjistili, že jejich příčinou je zřejmě bovinní papilloma virus (BPV). Studie ukazují, že 80 až 90 % nádorů obsahuje genetický materiál, který je společný papilloma viru, který se objevuje u skotu. Co nevíme však je, jak se tento virus přenáší na koně.

Ačkoliv nejsou sarkoidy zhoubné v klasickém slova smyslu (nemají tendenci rozšiřovat se do vnitřních míst v těle koně), určitě mohou být maligní, alespoň co se jejich chování týká. Více agresivní nádory rostou poměrně rychle, parazitují na kožních tkáních a oslabují je. Někdy bývá obtížné je zcela vymýtit, protože se často znovu objevují i po ukončení léčby a bývá jich více než předtím. Sarkoidy se mohou objevit na libovolném místě na těle vašeho koně vč. genitální oblasti, hrudníku, hlavy a končetin, kde bývají nejčastější. Sarkoid v oblasti hlavy koně, zejména pak kolem očí, je pravděpodobně nejvíce agresivní a velmi obtížně se léčí.

Sarkoidy jsou tak běžné, že téměř každý kůň může být v ohrožení. Měli byste tedy pečlivě sledovat všechny své koně. Zatímco většina nádorů je častější u starších koní (proces stárnutí zvyšuje riziko – buňky se již hůře regenerují), bývají však vidět i u zvířat mladších. To podporuje teorii, že se na jejich objevení může podílet i tzv. genetický faktor. V praxi to bývá dokonce tak, že pokud vlastníte koně určitého plemene (např. Quarter horse), pak je u něj větší pravděpodobnost, že se u něj časem sarkoidy mohou objevit. Sarkoidy se také objevují (a obtížněji léčí) u koní s pokulhávající či slabou imunitou – možná částečně kvůli jejich spojení s BPV. A konečně, sarkoidy se obvykle vyvíjejí v místech, kde se nacházejí staré rány nebo jizvy, kde je nebo byla kůže oslabená.

Co je největším rizikem?
Objeví-li se u koně sarkoid, ale majitel jej neléčí, může se tento postupem doby stávat více a více agresivním a jak přibývají léta, je pak velmi těžké se jej zbavit. Pokud léčba selže, pak se sarkoidy pravděpodobně rozšíří i dále. To je i důvodem, proč je tak důležité, abyste se naučili identifikovat sarkoid, i když se tak na první pohled vůbec nejeví. Jedině tak můžete získat výhodu času a okamžitě započít s léčbou než bude příliš pozdě.

Je to Bradavice … Je to jizva…Je to …
… Sarkoid! Historicky byly popsány čtyři typy nejčastějších sarkoidních nádorů, počínaje nejvíce benigním až k nejagresivnějším: okultní, verukózní, nodulární a fibroblastické. Smíšené sarkoidy  jsou přechodné typy mezi verukozní a okultní lézí a fibroblastickou a nodulární lézí, jsou možné i jejich vzájemné kombinace v důsledku poranění určitého typu sarkoidu. Někdy se můžete setkat i s termínem maligní typ sarkoidu, což je velmi vzácný typ, mimořádně agresivní s predilekčními místy na čelistech, tváři, loktech, vnitřní straně stehen. Proti tomuto typu zatím neexistuje účinná terapie Je jasné, proč je tak důležité a efektivní začít brzy s léčbou a své koně pečlivě sledovat.

Následující obrazový průvodce vám pomůže identifikovat základní typy sarkoidu:

Okultní (plochý)
Vypadá jako: rovinatý, případně mírně hrbolatý kousek holé kůže. Kůže může být na povrchu šupinatá.

Zaměňovaný s: vypadávání srsti, vydření srsti, jizvou, plísněmi (pásový opar), alergickými reakcemi.

Okultní typ sarkoidu - Manifestuje se jako cirkulární okrsek bez srsti, často hyperkeratózního vzhledu

Okultní typ sarkoidu – Manifestuje se jako cirkulární okrsek bez srsti, často hyperkeratózního vzhledu.

Verukózní (bradavičnatý)

Vypadá jako: Kousek holé kůže se zvednutými okraji a tlustými šupinami nebo krustami.

Zaměňovaný s: jizvou, plísněmi (pásový opar), bradavicí.

hr-150500-sarcoids-03_gn

Verukozní typ sarkoidu – Má podobný vzhled jako bradavice, zesílená kůže s hyperkeratozou.

Nodulární
Vypadá jako: ohraničitelná podkožní léze různé velikosti (pohyblivá – jako hnis), nalézáme je v okolí očních víček, v mezinoží, na předkožce. Může být porostlý normální kůží nebo může být kůže poseta vřídky na povrchu.

Zaměňovaný s: cystou, tlakovou / třecí boulí (jako mozol od sedla), zjizvená tkáň po starém zranění nebo zranění hlavy.

Nodulární sarkoid - Jde o dobře ohraničitelnou podkožní lézi různé velikosti, nalézáme je v okolí očních víček, v mezinoží, na předkožce .

Nodulární typ sarkoidu – Jde o dobře ohraničitelnou podkožní lézi různé velikosti, nalézáme je v okolí očních víček, v mezinoží, na předkožce.

Fibroblastický
Vypadá jako: Květáková tkáň s ulcerózním povrchem.

Zaměňovaný s: Nadměrná granulační tkáň; velká, stará jizva po zranění, špatně srostlá rána.

Fibroblastický typ sarkoidu - Má vzhled „živého masa“ s ulceracemi a exsudací séra, může být ve formě přisedlé nebo pendlující.

Fibroblastický typ sarkoidu – Má vzhled „živého masa“ s ulceracemi a exsudací séra, může být ve formě přisedlé nebo pendlující.

 

Smíšený
Vypadá jako: Je přechodný typ mezi verukozní a okultní lézí a fibroblastickou a nodulární lézí, jsou možné i jejich vzájemné kombinace v důsledku poranění určitého typu sarkoidu.

Zaměňovaný s: Nadměrná granulační tkáň; velká, stará jizva po zranění, špatně srostlá rána

Smíšený typ sarkoidu - Je přechodný typ mezi verukozní a okultní lézí a fibroblastickou a nodulární lézí.

Smíšený typ sarkoidu – Je přechodný typ mezi verukozní a okultní lézí a fibroblastickou a nodulární lézí.

Co tedy dělat?
Máte-li podezření, že váš kůň má sarkoidní nádor, zavolejte svého veterináře. Chcete-li provést přesnou diagnózu, váš veterinář musí provést biopsii, což znamená, že musí odebrat kousek tkáně z nádoru a předložit ho k analýze. To může být problém zejména u agresivního sarkoidu, protože odstranění i malého množství tkáně často způsobí, že nádor tzv. aktivuje a je ještě více agresivní (roste a bují).

V některých situacích může být odběr proveden méně invazivně – vpichem jehly, která zajistí vzorek ze středu nádoru – infikované buňky jsou pak shromažďovány v injekční stříkačce. Vzorek se pak prozkoumá pod mikroskopem, kde lze odhalit charakteristické sarkoidní buňky. U tohoto postupu je totiž méně pravděpodobné, že se nádor začne šířit a růst než u biopsie, ale je tu menší pravděpodobnost, že bude nález správně diagnostikován. Nedávná vědecká studie, ve které bylo provedeno testování pomocí kousků nádorových tkání pro genetický materiál BPV, odhalila, že tento typ testování má vysoký výskyt falešně negativních výsledků (tkáňový test je negativní, i když ve skutečnosti je přítomen sarkoid).

Vzhledem k riziku, že sarkoid po biopsii začne být více aktivní, a nedostatku jiných spolehlivých diagnostických možností, může váš veterinář provést předpokládanou diagnózu na základě vzhledu nádoru. Pokud je sarkoid vašeho koně velmi malý a na dobrém místě na těle (např hrudi, kde není pravděpodobné, že způsobí problémy), může váš veterinář dokonce doporučit konzervativní přístup – jen tumor monitorovat. Budete pečlivě měřit nádor, a zaznamenat jeho velikost a vzhled v kalendáři jednou za měsíc. V případě, že sarkoid nemění svůj tvar a zůstává stejný, není obvykle doporučena léčba. Pokud ale sarkoid vykazuje známky změn, zvláště pokud je čím dál tím větší, měli byste zahájit kontrolovanou léčbu ihned.

Při léčbě benigních nádorů neexistuje žádná 100 % účinná léčba. Existuje však celá řada možností – a vše je lepší než nic.  Sarkoidy obvykle vykazují různé reakce na léčebné procedury.

Zde jsou jen některé procedury používané při léčení sarkoidních nádorů:
(Pozn. překladatele: Možnosti terapie sarkoidu v našich podmínkách se mohou mírně lišit. )

Chirurgické odstranění: veterinární lékař odřízne sarkoid a okolní kůži, dávejte bedlivý pozor, aby v místě nezůstaly žádné nádorové tkáně! Pokud máte takové možnosti, je laserová operace více účinná, protože laserový paprsek zničí nádorové buňky nebo virové částice na okrajích rány a rána je tak zcela „čistá“.

Výhody: chirurgické odstranění je často také nákladově efektivní a má za následek menší zjizvení než některé jiné metody. Pokud je sarkoid příliš velký, může být jedinou účinnou možností.

Nevýhody: recidivy po chirurgickém odstranění jsou poměrně běžné (až 80 %).Vědci se domnívají, že za to mohou zbytky virových částic, které již napadly okolní tkáně a přežívají v nich bez toho, aby rostly – ty se pak ve tkáních znovuaktivují a stimulují nový růst nádoru – někdy i více agresivně než dříve (nádor se objeví větší než byl před operací). Takže se chirurgické odstranění kombinuje s chemoterapií, což minimalizuje pravděpodobnost recidivy nádoru.

Kryoterapie: kapalný dusík je používán pro zmrazení nádoru a eliminaci nádorových buněk. U větších nádorů může být použita teplotní sonda, aby se zajistila nízká teplota i ve tkáni ve středu nádoru – což je účinější než jen eliminace buněk na povrchu sarkoidu.

Kryoterapie v praxi - pro léčbu malých povrchových sarkoidů se používá tekutý dusík.

Kryoterapie v praxi – pro léčbu malých povrchových sarkoidů se používá tekutý dusík. Foto: Jim Bortvedt.

Výhody:
Kryoterapie je levná a často velmi účinná, zejména pro malé nebo povrchové nádory. V některých případech i nádory v místě, které je vzdálené od léčené oblasti, spontánně ustoupí po ukončení léčby, možná za to může imunitní reakce koně.

Nevýhody: Vzhledem k tomu, že dojde k devastaci kompletní tkáně nádoru, vznikají otevřené rány a strupy, které se hůře hojí a často v těchto místech vznikají jizvy. Obvykle je také nutné vícenásobné ošetření, rozpoznání nádorových tkání od ostatních jizev (po předchozím ošetření) je však velmi obtížné.

Chemoterapie: nejvíce praktikovaná metoda. Cisplatina je lék patřící do skupiny cytostatik, která se používají v onkologii k léčbě nádorových onemocnění. Lék je vložen do sarkoidu a zabije nádorové buňky. Lék se do tkáně vkládá buď injekčně v kapalné formě (ve směsi s olejem tak, že zůstane ve tkáních po delší dobu), nebo se cisplatina aplikuje do velmi malého řezu ve tvaru housenky. Lék se pak pomalu ve tkáních rozpouští a ničí nádorové buňky. Cisplatina se běžně používá k léčbě okolních tkání po chirurgickém odstranění, aby se minimalizovala možnost vzniku nového nádoru.

Výhody: Je-li účinná, nádory často ustoupí zcela bez zbytkového zjizvení. Pokud se použije přiměřeně, má míru úspěšnosti až 90 %.

Nevýhody: Cisplatina je drahá, a je nezbytné provést zákrok vícekrát (až 5x). Cisplatina je silně nefrotoxická, poškozuje tubulární funkce, což se projevuje poklesem glomerulární filtrace a izolovanými ztrátami Mg, které mohou vést až k tetanii, periferní neuropatii a poškození sluchu, poškození zrakového nervu, kortikální slepotě.

Imichimod (Aldera): Tento krém modifikuje imunitní systém a má antivirové a protinádorové účinky.

Výhody: Tento krém lze aplikovat majitelem, a když to funguje, má to obvykle i dobré kosmetické výsledky. Je k dostání ve většině lékáren.

Nevýhody: je nutná dlouhodobá léčba; Krém je třeba používat často (3x týdně) – může trvat i 4 měsíce. Nádor může vypadat hůř, než dojde ke zlepšení – zavísí to na tkáňových reakcích. Léčba se tak může prodražit, zejména u větších nádorů.

Xxterra (USA a jiné země): Tento krém ničí nádorové buňky a okolní tkáně během několika aplikací. Ošetřená plocha se sloupne za sedm až deset dnů po léčebné kúře. Léčbu provádí pouze veterinární lékař!

v ČR: AW4 pasta = směs 5-fluorouracilu, těžkých kovů a přírodního oleje, připravuje se ve třech různých koncentracích (50%, 75%, full 100%), aplikace probíhá v 1 – 4 denních intervalech, počet aplikací závisí na velikosti, typu sarkoidu.)

Výhody: Jedná se o levnou léčbu, kterou může provádět sám majitel koně pod dohledem nebo s instrukcemi veterinárního lékaře. Míra úspěšnosti je dobrá, pokud je léčba prováděna dlouhodobě a systematicky.

Nevýhody: Denní léčba (až 5 dní) je nutná a často vyžaduje opakování. Reakce na krém může zahrnovat otok a bolestivost, takže koni není aplikace příjemná, zejména při prvních aplikacích. Na léčených oblastech těla se objevují jizvy.

Závěrem
Sarkoidy jsou velmi časté a velmi záludné. Dávejte si pozor a koně pečlivě prohlížejte. Zavolejte veterináře, pokud uvidíte neobvyklou holou plochu na kůži nebo bradavici podobný výrůstek. Ačkoli tyto nádory nejsou pravděpodobně smrtící, mohou způsobit vážné problémy. Včasná léčba je zásadním a správným krokem.

Podle článku doktorky Barb Crabbeové
Zdroj: Horse and Rider
Fotografie: Archiv Dr. Elizabeth Carrové, Michigan State University

Dr. Crabbe Photo smallerDr. Barb Crabbeová je absolventkou školy veterinárního lékařství, absolvovala také stáž na katedře pro medicínu a chirurgii velkých zvířat na Washington State University. Její závěrečná práce byla zaměřena na biomechaniku –  Důsledky pohybu koně na jeho výkon.V současné době působí jako soukromá veterinářka a majitelka společnosti Pacific Crest Sporthorse v Oregonu. Její primární oblastí zájmu je diagnostika a léčení kulhání u koní a jeho následná analýza zejména v oblasti drezurních koní. Kromě toho je chovatelkou hannoverských a holandských teplokrevných sportovních koní. Věnuje se i výzkumu vyspělých reprodukčních technologií. Dr. Crabbeová je rovněž redaktorkou časopisu Horse and Rider a byla rovněž častou přispivatelkou do časopisu Dressage Today magazine. Její články získaly v USA řadu ocenění. Sama je zaníceným drezurním jezdcem. Je držitelkou stříbrné medaile, kterou získala na regionálním šampionátu USDF. Koně z jejího chovu rovněž v drezuře několikrát získali titul Kůň roku. Navíc je absolventkou programu USDF-L rozhodčích, který absolvovala s vyznamenáním. Dr. Crabbeová v současné době rovněž působí v představenstvu terapeutické jezdeckého programu Board of Directors for Forward Stride a je hnací silou programu Team Green, který umisťuje vysloužilé sportovní koně do nových domovů. Je bývalou členkou správní rady Northwest Equine Practitioners Association (Sdružení Northwestských koňských praktiků) a Oregon Dressage Society (Oregonská drezurní společnost). Spolupracovala na plemenné technologii chovu hannoverských koní v American Hanoverian Society. Žije v Oregonu s manželem Bobem, certifikovaným veterinárním internistou, a dvěma dětmi (Katie a Jamie), kteří se rovněž angažují v jezdeckém sportu.