Řešení problémů s kopyty

Někteří koně mají od přírody dobré, silné nohy a jejich majitelé mohou děkovat své šťastné hvězdě. Bohužel ale existují i tací koně, kteří mají kopyta slabá a s kopyty mají neustálé problémy. Jaké kroky tedy může majitel podniknout, aby vylepšil kopyta svých koní a jakým problémům musí čelit majitel koně s horší kvalitou kopytní rohoviny? Vernon Dryden, certifikovaný kovář pracující v koňské nemocnici v Lexingtonu odpovídá na otázky týkající se řešení problémů s kopyty.

Časté a pravidelné kontroly
Nejjednodušší, ale nejdůležitější součástí péče o kopyta vašeho koně – je věnovat jim patřičnou pozornost a každou abnormalitu objevit včas. Pravidelně čistěte nohy, kontrolujte stav rohoviny i podkov, všímejte si, zda kopyto hřeje, není prasklé nebo nemá trhliny v přední části. Nemusíte být veterinář, abyste si všimli různých abnormalit,“ říká Dryden. Dalším krokem je udržovat stáj a její okolí (vč. výběhů a pastvin) v odpovídajícím stavu. Nenechávat nikde poházené ostré předměty (hřebíky, sklo či železné piliny apod.), které by si kůň mohl zabodnout do kopyta. Nemějte koně v příliš zabláceném výběhu, ale neměli byste je mít ani na příliš tvrdém povrchu (kameny, beton apod.). Držte je v přiměřeném prostředí. Nemůžete očekávat, že bude mít kůň super kopyta, pokud bude stát 24 hodin ve výkalech, moči, bahně nebo na kamenech. Tvrdý terén může koním způsobovat modřiny a abscesy. Zejména zvýšený výskyt bakterií v mokrých a blátivých místech může mít za následek propuknutí abscesu a nemoci bílé čáry. Kromě toho mokro a sucho způsobují rozpínání a smršťování kopyt, což se může projevit popraskáním kopytní rohoviny či uvolněním podkováků. Přes uvolněné podkováky mohou do kopyta vniknout bakterie.

>>PÉČE O KOPYTA
>> HÁČKY NA KOPYTA

Přesný harmonogram péče 
Kvalitní a pravidelná péče o kopyta ze strany podkováře je nutností. Nejlepší věc, kterou majitel koně může pro svého koně udělat, je zajištění kvalifikovaného podkováře, který pravidelně ostrouhá a zkoriguje kopyta koně – nejlépe ve 4 – 6 týdenním intervalu, což zajistí pevnou a pěknou rohovinu (pokud jsou dodrženy ostatní podmínky). Na podkováři by se opravdu šetřit nemělo. Nesnažte se zbytečně prodlužovat délku termínu pro kování či strouhání. Dodržujte přesný harmonogram, i když kopyta vypadají celkem dobře. Už vůbec si nevybírejte kováře podle ceny, ale podle kvality. Zjistěte si reference. Obvykle totiž každý dostane to, co si zaplatí.

Bez podkov
Ve svém přirozeném prostředí žijí koně bez podkov. V současnosti je přirozené držení koní bez podkov novodobým trendem. Kůň s dobrými kopyty a mechanikou pohybu, který má pevnou rohovinu, vyváženou stravu s obsahem selenu a biotinu – může pracovat i bez podkov. Dobrý povrch stáje a nekamenitý výběh je klíčový pro to, aby se koni zbytečně neodíraly patky. Je potřeba zamezit odírání a nášlapům. Boty na kopyta jsou dobrým řešením pro jízdu v kamenitém terénu či při delších distancích. Anebo pokud kůň z nějakého důvodu potřebuje ochranu kopyt. U doposud podkovaných koní je přechod (tzv. naboso) postupný proces – používají se boty na kopyta, zatímco se kůň učí chodit bos. Návštěvy podkováře jsou v tomto období důležité, aby pravidelně udržoval správný tvar kopyta a sledoval, zda se kopyto nedeformuje.

>> BOTY NA KONĚ

Zevnitř ven
Pokud váš kůň nemá optimální kopyta, možná bude třeba zvážit krmivový doplněk s podporou růstu a pevnosti rohoviny. Zatímco správná výživa je vždy na prvním místě, doplněk stravy je něco, co je nad rámec obvyklé dávky, ale velmi užitečné, pokud váš kůň nemá silná a zdravá kopyta.

Je-li kůň deficitní ve stopových minerálních látkách nebo mu chybí aminokyseliny, které jsou důležité pro zdravý rozvoj kopyta, pak jsou doplňky výživy nejen prospěšné, ale také nezbytné,“ říká Dryden. „Domnívám se, že tyto doplňky rozhodně mají své místo ve výživě koní a neměly by se opomíjet. Osobně jsem je využil v případech, kdy jsem měl pocit, že kopytu něco chybí zevnitř. Že kopyto praská je již důsledkem absence minerálních látek, je třeba hledat příčinu – nedostatek minerálních a důležitých látek v krmné dávce koně. Samozřejmě nedoporučuji levné náhraždy, ale vždy prověřenou značku. Obzvláště se zaměřte na obsah biotinu a methioninu, které jsou považovány za základní stavební kámen zajišťující pružnost a podporu růstu kopyta.“

>> KRMNÉ DOPLŇKY
>> BANDÁŽE A DOPLŇKY

Spolu s krmnými doplňky pro správný růst kopytní rohoviny mají své místo v péči o kopyta i obvazy (bandáže). Obvykle jsou velmi vítaným pomocníkem při abscesech a poraněních, kdy je potřeba zajistit, aby se do kopyta nedostala špína z okolního prostředí.  „Aktuální stav kopyt závisí na životním prostředí koně a  kvalitě jeho rohoviny od přírody,“ vysvětluje Dryden. „V případě, že kůň má velmi suchá, vločkovitá kopyta, může být nejlepší použít hydro terapii (často namáčet kopyta ve vodě). V případě, že kůň má extrémně měkká kopyta, která nedobře drží pohromadě a drolí se, může být zase výhodné využít zpevňovacích prostředků typu Keratex k udržení větší pevnosti ve struktuře rohoviny.“

Teplá místa
I při velké opatrnosti se u koní mohou koně objevit různá kopytní onemocnění. Zde jsou některé běžné choroby a onemocněním, kterým byste jako majitel koně mohli čelit. Každá nemoc kopyta bývá obvykle indikována zvýšenou teplotou postiženého místa.

Hniloba
Každý, kdo zažil pach hniloby, musí uznat, že je to pach nevábný, který signalizuje, že něco není v pořádku. Neléčená hniloba může vést až ke kulhání. Způsobují ji anaerobní bakterie napadající střel a žlábek (drážky podél střelu). Charakteristickým znakem hniloby je páchnoucí, černě zbarvený kal. Denní čistění kopyt může pomoci udržet hnilobu na uzdě, i když je třeba léčbu podpořit i jinými faktory (aplikace dezinfekce či dřevitého dehtu na postižené místo zničí bakterie). Tvar kopyta přímo ovlivňuje náchylnost kopyta ke hnilobě. Hluboké střelkové rýhy mají horší schopnost zbavit se nečistot. Proto je třeba takováto kopyta čistit velmi často.

Přestože toto onemocnění vypadá neškodně – a vlastně samo o sobě koni nijak neublíží – může mít za následek závažné poškození kopyt, především tehdy, když ho majitel koně dlouho ignoruje. Jde o to, že následkem hniloby dochází k rozkladu a zmenšování střelky, takže tato už nemůže plnit svůj úkol, což vážně omezuje celý kopytní mechanismus. Pokud už kopyto není schopno dobře tlumit nárazy, dojde k poškození kloubů a šlach končetiny, nedostatečný kopytní mechanismus způsobuje nedostatečné prokrvování kopyt, jehož následkem je pomalý růst nekvalitní rohoviny, může dojít k poškození závěsného aparátu kopytní kosti nebo se zhorší schopnost koně spolehlivě a bez podkluzování došlapovat. Nejhorším následkem hniloby střelu je těsné kopyto (jak jsem psala už na začátku, těsné patky bývají alfou i omegou hniloby, začarovaný kruh, který jen zhoršuje celkovou situaci), které by mělo být obecně noční můrou všech majitelů koní, protože je příčinou mnoha problémů významně ovlivňujících využitelnost i zdraví a život koně (podotrochlóza, kostnatění kopytních chrupavek, rakovina kopyt apod.).

Abscesy
Jednoho dne přijdete do stáje a zjistíte, že váš kůň divně chodí; druhý den se odmítá pohnout a žíla nad kopytem pulzuje, kopyto kolem korunky je horké a může se vyskytovat i otok na spěnce. To je dobře známý scénář, který obvykle označujeme jako kopytní absces. Je to poměrně běžný jev zahrnující lokální infekci a nahromadění hnisu uvnitř kopyta. Pokud váš kůň opravdu silně kulhá, zavolejte svého veterináře; pokud však spolehlivě rozpoznáte, že je to absces, můžete v mnoha případech řešit léčbu i sami.

Abscesy jsou často důsledkem praskliny v kopytě, kdy bakterie napadnou kopyto přes tuto trhlinu nebo když kůň ztratí podkovák z nedávného podkování. Naštěstí, léčba abscesu bývá velice jednoduchá, obvykle zahrnuje namáčení kopyta a jeho balení pro změkčení. Tím se připraví podmínky k prasknutí a vytečení hnisu (což je u každého koně individuální). Nicméně, v případě, že se absces nevyřeší během několika dní, bude nutný zásah veterináře. Nelze totiž vyloučit, že infoke z abcesu nenapadla hlubší strukturu jako je například kopytní kost.

>> VÍCE O ABSCESECH

Chronická laminitida
 „Mnoho majitelů koní si ani neuvědomí, že jejich koně trpí chronickou (tzv. „low-grade“) laminitidou,“ poznamenává Dryden. Tito koně čas od času sužuje mírné kulhání, jehož příčinou může být problém metabolický, inzulínová rezistence nebo Cushingova nemoc. Pro přesné diagnostikování je třeba laboratorní práce a zobrazovací diagnostiky, kdy váš veterinář může identifikovat abnormality a stanovit léčebný plán zahrnující požadavky na správnou krmnou dávku, veterinární péči, trénink, pasení a léčebné možnosti podkování.“

>> PASTEVNÍ NÁHUBKY

Nemoc bílé čáry
Jedná se o rozklad keratinu charakterizovaný rozvolněním spojení v hraniční oblasti mezi nepigmentovanou vnitřní vrstvou a pigmentovanou střední vrstvou kopytní stěny.Vzniklá štěrbina poskytuje výborně životní podmínky (tma,nedostatek kyslíku,vlhko,rozpadlá tkáň= živiny) některým bakteriím a plísním z vnějšího prostředí ,které ji osídlí,požírají“a způsobí poškození různého stupně,závažnosti,rozsahu a lokalizace.

Vstupní branou infekce mohou být:

– rány v rohovém pouzdře kopyta (nášlap,otvory po podkovácích apod.)
– chronická laminitida,kdy došlo ke vzniku trhlin ve vnitřní kopytní stěny
– otlaky poblíž bílé čáry (vyschlá krev poskytuje mikroorganismům živiny)
– flexní deformity u hříbat,které vyústily v překlubní kopýtka s těžkým obrušováním špičky
– jakkoli abnormální tvary kopyta či jeho nerovnováha (především osrotoúhlé kopyto s dlouho špicí a podsunutými patkami ,které způsobí roztahování bílé čáry a oslabení spojů mezi jednotlivými vrstvami kopytní stěny,nebo drobné prasklina trhlinky rohoviny).

Do takto  „připravených podmínek“ mohou proniknout mikroorganismy z vnějšího prostředí. Názory na to ,jaký patogen se na vzniku nemoci bílé čáry podílí,stále liší.Podle různých výzkumů je pravděpodobné,že se jedná o dvojici bakterie/plíseň ,jejichž vzájemné soužití oběma přináší velké výhody (symbióza).Příznaky a závažnost nemoci závisí na specifickém krmení plísně i bakterie,na jejich agresivitě a rychlosi růstu;vzájemných kombinací je mnoho.Oba organismy produkují enzymy a exotoxiny,které rozkládají bilkoviny a kolagenní struktury v kopytě;odpadní produkty bakterií jsou živinami pro plíseň a naopak.

Bez ohledu na to, zda váš kůň trpí na některý z výše uvedených problémů, je třeba mít k ruce zkušeného veterináře a podkováře (sehraný tým). Další podmínkou úspěšné léčby je včasný zásah. Kombinace těchto faktorů má často zásadní význam pro blaho koně. Každé úsilí se vyplatí, ale někdy jde kvůli prodlevě (zpoždění) o dlouhou cestu. „Věnujte péči o kopyta svého koně několik minut denně,“ říká Dryden, „pokud péči zanedbáte, budete čelit následkům daleko větším (náročnějším na čas i finance). Také je třeba vzít v potaz, že při odkládané léčbě mohou nastat i nezvratné změny v kopytě koně, takže se kopyto a tím pádem ani kůň již nevrátí do původního stavu. Nepodceňujte prevenci! A nejdůležitější věc na závěr – investujte do opravdu kvalifikovaného podkováře.“

Zpracováno podle článku  Natalie Medic
Zdroj: http://www.horsechannel.com