Pozice otěží a její efekt

Proč má jeden jezdec problémy přimět koně adekvátně zareagovat a další, který si vezme toho stejného koně, tyto problémy nemá a naopak mu to jde s koněm nadmíru skvěle?

Můžeme být obeznámeni s teorií jízdy na koni, se základmíni pobídkami, ale opravdový jezdec ví, že klíč spočívá v otěžích, které jsou v různých pozicích.

Můžeme vypozorovat různé pozice jedné nebo obou otěží, při kterých dostaneme od koně okamžitou odezvu. Takže si všímejte směru tahu, tlaku i doby, kdy otěž na koně působí a jak dlouho pak koni trvá než zareaguje či provede požadovaný úkon. Nezáleží na tom, zda jsme chtěli takovou odpověď, jakou kůň provedl. Je důležité si uvědomit, jaké kroky vedly k takové (ne)správné reakci.

>> Westernové otěže

>> Otěže pro anglické ježdění

Experimentování s následujícími pozicemi otěží může potenciálně přinést zcela odlišné výsledky: zkuste táhnout jednu otěž k vašemu boku, anebo ji táhněte k rameni, v přední části sedla zvedejte otěž nad hrušku (rozsochu), či zkraťte otěž a otočte koni hlavu. Vše, co kůň udělá, se děje za pomocí otěží s různou délkou, různými směry a za použití různého množství tlaku, což způsobuje i zcela odlišné reakce koně.

Pomocí jedné otěže koně rozpohybujeme či zastavíme bez toho, aniž bychom za otěže museli přehnaně tahat – nemusíme totiž vůbec tahat za obě otěže zároveň, jak to mnozí dělají. Například, pokud budeme tahat obě otěže rovnoměrně, abychom koně zastavili, ale tento nezareguje rychle nebo vůbec, pak se budeme s koněm přetahovat. Místo toho můžeme uvolnit jednu otěž a ohnout koně pomocí jedné otěže v krku, čímž ho donutíme zastavit nebo alespoň zabrzdit či změnit směr. Pak už kůň nepůjde tak silně proti otěži, jako když je jeho krk v rovině, kroky stranou či otočení koně zpomalí.

Při vyhazování a kozlování, pokud je opravdu divoké, můžeme opět použít pouze jednu otěž, abychom stočili krk a následně i nohy koně jiným směrem než rovně (obvykle pak musí váhu přesunout na zadní nohy, které ale potřebuje k vyhazování), takže jakmile se otočí, použijte obě otěže a opět jej srovnejte, když koni dostatečně zaměstnáte nohy, nebude moci vyhazovat.

Ať už se jedná o regulaci rychlosti, zastavení, couvání či změnu směru či jejich kombinaci, vždy je tu místo, díky nemuž lze maximalizovat zprávu, kterou koni předáváte prostřednictvím otěží. Jakmile se kůň naučí, jak správně interpretovat naši touhu a otěž jej připraví na to, co žádáme, nebudeme potřebovat ruce pro drastické signální pozice a naše signály se stanou okolí neviditelné, ovšem nikoliv koni.

Poté, co jsme pochopili účinky jedné otěže, uvědomíme si snáze rozdíl při přidání druhé otěže. Opět platí experimentování s polohou a tlakem; zvednutí hlavy, rychlost nebo změna směru. Je důležité zjistit, kam kůň umístí nohy při změně směru. Přední mohou být vlevo, zatímco pánevní končetiny vpravo nebo přední i zadní mohou být ve stejném směru apod. Takže berte navědomí, že ať už jsou vpředu nebo vzadu, jejich polohu můžete snadno změnit pomocí správného působení otěží.

Místo toho, abychom se koním snažili předávat matoucí zprávy pomocí nesprávného působení otěží, držme se chvíli zpět a pozorujme důsledky svých sdělení a studujme příčiny a následky. Učme se chápat, že kůň se vědomě nesnaží mařit naše požadavky nebo dělat potíže. Kůň vždy hledá cestu nejmenšího odporu. I když nemůžeme zcela pochopit, proč koně dělají to, co dělají, můžeme pochopit, co jsme je přiměli udělat, aby to příště udělali tak, jak opravdu chceme a k tomu nám pomáhá otěž.

Podle článku Martina Blacka

Source:http://eclectic-horseman.com