Posviťte si na abscesy a bodné rány v kopytě

Nic nemůže „vylepšit“ den majitele koně víc než zjištění, že jeho miláček trpí kopytním abscesem. Pokaždé to začíná na vlas stejně: a sice obvyklým hlášením veterináři: „Včera byl naprosto v pořádku, ale dneska silně kulhá anebo se odmítá pohnout z místa.“ K nemalé radosti majitele zní diagnóza veterinárního lékaře nemilosrdně: kopytní absces.

Nesmíme samozřejmě zapomínat na fakt, že obvykle musíme být osobně přítomni zákroku, který často považujeme za naprosto nehumánní, jenže v současnosti také bohužel jediný možný k urychlení celého procesu. Kopytní absces totiž není jen třeba přesně lokalizovat, ale také (pokud je to alespoň trošku možné) i otevřít a umožnit hnisu odtékat z kopyta ven. Po otevření rány veterinářem z ní obvykle začne vytékat silně zapáchající načernalá tekutina.

Majitelům, kteří ještě tuto hrůzu u svého koně nikdy nezažili, zdůrazňuji, že pro koně je otevření kopyta opravdu tím nejlepším řešením! Jakmile totiž hnis začne z kopyta vytékat ven, neskutečně se mu uleví.

Co kopytní absces je?

Kopytní absces je infekce kopyta v oblasti zvané lamina. Lamina se skládá z tvrdých a měkkých částí, které se dále dělí na citlivé a necitlivé. Tvrdá lamina tvoří vlastně celé kopytní pouzdro, přičemž měkká lamina je tkáň, která spojuje kopytní pouzdro s kopytní kostí. Mnozí z nás ji však spíše znají jako bílou čáru. V místě bílé čáry se spodní část kopyta (chodidlo) spojuje s kopytní stěnou.

Absces se může vyvinout mnoha způsoby. Nejběžnější však bývá mechanické porušení chodidla (dolní části kopyta), kdy fyzicky dojde k narušení pevné ochranné stěny a bakterie proniknou až do oblasti pevné laminy a infikují ji. Jakmile proniknou do kopyta, získávají tzv. perfektní prostředí ke svému množení a dalšímu růstu. Krevní systém v kopytě (vyživující měkké tkáně) je navíc zásobuje živinami. Bakterie se v tomto teplém a vlhkém prostředí začnou nekontrolovatelně množit a produkují toxiny, které dále narušují okolní zdravou tkáň. Tento mechanismus umožňuje bakteriím postupovat dále do kopyta a napadat další zdravé tkáně. Tento proces vede často k vytvoření tzv. kapsy zánětu, kde se vyskytují bakterie a toxiny.

Vzhledem k tomu, že infekce obvykle začíná v tvrdé části chodidla, nevypadá kůň zpočátku nemocně, jelikož sám necítí žádnou bolest. Ani vy tudíž bez mikroskopu nezpozorujete bující kolonii bakterií v jeho kopytním pouzdře. Problém nastává až když se bakterie přemnoží. Pak se začnou přesouvat z pevné laminy na citlivou laminu uvnitř. V tomto okamžiku zaregistruje tělo koně jejich útok a detekuje tzv. cizí těleso, které nemá v těle co dělat. Do místa dorazí bílé krvinky a protilátky. A začíná boj. Bílé krvinky se na nepřátelské bakterie vrhnou a pobijí je, čímž však způsobí vznik odpadu v podobě pobitých bakterií. Destruktivní složka bílých krvinek občas také zasáhne i doposud nenarušenou tkáň laminy. Když je po boji, bílé krvinky uklidí spoušť a vyčistí odumřelou tkáň. Počet bílých krvinek se v místě infekce násobí: kopyto začíná hřát a tato odpověď bílých krvinek na nepřítele se nazývá zánět. Důsledkem zánětu je vytvoření hnisu, což je vlastně směs mrtvých, umírajících a stále přežívajících bakterií smíšených s bílými krvinkami a mrtvou tkání z okolí. Hnis je obvykle odpad po boji. Bývá obvykle tekutý, má krémově žlutou, šedou nebo černou barvu a silně zapáchá.

Hnis se v poměrně tuhé kopytní konstrukci silně rozpíná a začíná působit tlak uvnitř struktury kopyta: tzv. si hledá cestu ven. V této fázi je už kůň jeví jasné zámky bolesti. Někdy je tato bolest tak nesnesitelná, že se kůň odmítá na postižené kopyto postavit! Nyní je nám teprve jasné, že kůň má problém, i když ten už v podstatě několik dní trvá…

Zakrytí kopyta:

Jakmile se kopytní absces jednou objevil, je třeba vstupní otvor infekce udržovat v čistotě: bez zbytků hnoje a bahna, jedině tak se dá úspěšně vyléčit. Jelikož je třeba při abscesu sejmout na postižené noze podkovu, doporučuje se kopyto zcela zakrýt, bandážovat a udržovat v čistotě.

Zabalte kopyto do gázy (v případě hlubokých ran – vtlačte do díry vatu namočenou v desinfekčním roztoku Betadine). Poté  kopyto pečlivě oblepte lepící páskou. Dražší alternativou je chránit kopyto botičkou Easyboot nebo Old Boot Mac anebo kombinovat obojí: pásky i botičky. V současnosti jsou již boty pro koně komerčně dostupné a velmi účinné.

Diagnostika kopytního abscesu:

Příznaky abscesu nejsou tedy tak nečekané, jak se nám zdá, jen je bohužel vidíme až ve fázi, kdy už probíhá rozpínání hnisu, proto se nám mohou jevit dramaticky. Někdy kůň může jen mírně kulhat, ale druhý den už se na kopyto odmítá i postavit. Majiteli, který se s kopytním abscesem doposud nesetkal, se může dokonce zdát, že kůň má zlomenou nohu, jak moc je tento stav bolestivý.

Některé kopytní abscesy mají zcela klasické příznaky: je potřeba vyšetřit kopyto kopytními kleštěmi a zjistit přesné ložisko bolesti. V napadené oblasti lze pozorovat zvýšenou pulsaci, odlehčování si kopyta na špičku (ovykle se abces nachází na patkách, ale není to pravidlem), může se projevit i otok celé dolní končetiny, kůň reaguje na poklep chodidla velmi bolestivě. V mnohých případech, kdy už je ložisko hnisu zralé, z něj načíná samovolně vytékat hnis, který si vždy najde cestu ven chodidlem či korunkou. Všechny nebo některé z těchto příznaků jasně signalizují kopytní absces.

Konečná diagnóza je však na veterinárním lékaři. Ten lokalizuje místo vstupu infekce a v případě nutnosti otevře kopyto, aby mohl hnis lépe odtékat a koni se dříve ulevilo. Ne ve všech případech je toto však možné. Pokud tomuto zákroku nic nebrání, doporučuje se kopytní stěnu či chodidlo otevřít. Koni se okamžitě výrazně uleví.

Někdy už je kopyto otevřeno přirozenou cestou, tj. že si hnis sám nalezl cestu ven, pak už je třeba jen zvětšit otvor a nechat hnis zcela odtéci pryč z kopyta. Stává se však, že konzistence hnisu je více hutná a špatně odtéká. V tom prípadě je třeba, aby kůň (i přes stále trvající a viditelnou nechuť k pohybu) přeci jen chodil krokem, neboť tlak koňské váhy na kopyto hnis přirozeně tlačí ven.

Nelze-li hnis vypustit mechanicky (rozříznutím), doporučuje se kopyto balit do teplého obkladu a tím zrání kopytního abcesu urychlit. Udržujte kopyto vlhké a často jej máčejte ve vodě s rozpuštěnou koupelnovou /hořkou solí. Pozor na zapařeniny. Používejte dětský pudr a dětské masti proti opruzeninám. Obvykle se absces po dvou až třech dnech sám otevře a hnis začne vytékat ven.

Namáčení kopyta:

Namáčení můžete provádět kdekoliv, důležitá je rozpuštěná koupelnová sůl/hořka sůl ve vodě. Je třeba vytvořit tzv. nasycený vodní roztok. Voda je nasycená, když se v ní již nedá rozpustit další sůl. Postižené kopyto umístěte do vaničky nebo kbelíku a celé ponořte do připraveného roztoku. Nechte 15 – 20 minut působit.

Někdy koně odmítají držet kopyto ve vodě. V takových případech využijte speciálních botiček, které jsou navrženy pro namáčení kopyt ve vodě (např. Davis Boots, Easy Soker od Easyboots apod.)

Dalším způsobem léčení problematických pacientů je zábal ze solné lázně. Na kopyto přiložte zábal z gázy namočený v nasyceném roztoku, zabandážujte a následně je oblepte izolepou.

V případě, že kůň spolupracuje, pak se kombinace namáčení kopyta a udržování kopyta ve vlhkém nasyceném zábalu jeví jako nejefektivnější léčba.

Při následné regeneraci kopyta se dobře osvědčil i výplach odvarem z řepíku (stahuje tkáně a působí protizánětlivě) + aplikace včelí mateří kašičky ve spreji aplikované přímo na porušenou strukturu kopyta.

Příčiny abscesu:

Nejhorším případem je průnik hřebíku do oblasti střelkovového tihového váčku (lat. navicular bursa). Hřebík se vztyčí kolmo vzhůru a zasáhne velmi citlivou oblast kopyta ležící mezišlachou hlubokého ohýbače prstu. Když se tak stane, bakterie proniknou hluboko do váčku. Po odstranění objektu obvykle není viditelný ani průnik bakterií, ani místo, kde k průniku došlo, protože měkké tkáně se smrští a zakryjí tak místo vstupu předmětu. Báječné prostředí pro vznik nebezpečné infekce.

Pokud dojde k vypuknutí infekce v tihovém váčku, zánět je velmi obtížně léčitelný a bolestivý, neboť jeho centrum je umístěno tak hluboko v kopytě. Když infekce pokročí a napadne i šlachu hlubokého ohýbače, může se dále rozšířit dále vzhůru do měkkých tkání. Nakonec musí být kůň utracen. Naštěstí se tyto extrémní případy nevyskytují často.

Léčba

Většina kopytních abscesů se dá velmi rychle vyléčit, pokud byla správně diagnostikována. Cílem léčby je zastavit nebezpečné bujení bakterií v kopytě. Propláchujte desinfekčními roztoky a držtě postiženou oblast v čistotě. Jakmile je absces otevřen (ať už veterinářem nebo přirozenou cestou) proplachujte jej třikrát denně antiseptikem. Cílem je zabít bakterie a odstranit všechen hnis z postižené oblasti kopyta. Kopyto máčejte v teplém solném roztoku, čímž pomůžete navrátit kopytu rychleji rovnováhu: bakterie se nemnoží.

Léky proti bolesti a protizánětlivé léky aplikujte po domluvě s veterinářem k úlevě od bolesti a snížení horečky v kopytě při zánětu. Aplikujte antibiotika. Průměrná doba hojení u koně je 5 – 10 dní.

Jak kopytním abscesům předejít
Tipem číslo jedna je udržovat kopyto suché, čisté a dobře upravené. To znamená pečlivé čištění kopyt a zajištění čísté podestýlky. Pravidelně také stříhejte srst nad patkami, aby se netvořila horečká s bláta. Takto postižené kopyto je více oslabené než zdravé kopyto.

Bodné rány způsobené hřebíky nebo jinými předměty patří do zcela jiné kategorie a je třeba se jim věnovat mnohem detailněji. Je-li to možné, kopyto zrentgenujte ještě s cizím tělesem anebo si zapamatujte, kde, v jakém úhlu případně hloubce jste těleso v kopytě objevili.

Pokud veterinář rentgenuje nohu s objektem, obvykle jej poté rychle vyjme a využije kontrastního roztoku, aby viděl přesné poškození tkání. Kontrastní látka se na rentgenovém snímku jeví jako jasně bílá. Pokud objekt pronikl až do tíhového váčku, bude penetrace na rentgenu díky kontrastní látce jasně patrná.

Pokud došlo k napadení tíhového váčku, je další zákrok třeba provést v celkové narkóze. Do váčku se vpraví injekční stříkačka a vysaje se z něj hnis. Poté veterinář stejným způsobem aplikuje dezinfekční roztok. Koni se podávají silná antibiotika a kopyto kryje tlakový obvaz se speciálními botami s plnou deskou přes celé chodidlo. Pokud se na infekci přišlo včas, ostatní části vnitřní struktury kopyta se nenakazí a kopyto se zacelí – zbyde pouze jizva. Hojení obvykle tvrá 2 – 4 měsíce.

Diferenciální diagnostika:

Ačkoliv se kopytní absecesy diagnostikují poměrně snadno, neplatí to pokaždé. Někdy kůň kulhá velmi málo nebo středně. Na kopytní kleště nereaguje. Pak nastává otázka, zdali je to kopytní absces či něco jiného?

Pokud si veterinář není jistý, zdali jde skutečně o kopytní absces, kopyto neotvírejte. Namáčejte jej v nasyceném solném roztoku. Jedná-li se skutečně o absces, měl by se projevit během 7 – 10 dnů od namáčení a balení s obklady. Pokud se kopytní absces nevyřeší ani po dalších třech dnech, nebude příčinou kulhání zřejmě zánět v kopytě, ale jiné onemocnění pohybového aparátu.

Co dělat, když to nevypadá na kopytní absces?

Váš veterinář by měl vzít v potaz alternativy typu: zlomenina kopytní, navikulární nebo kosti spěnkové; potrhané šlachy a vazy či začínající laminitida.

Žádný majitel koně nevidí rád, když jeho kůň trpí. Když trápení provázejí tak velké bolesti jako je tomu u abscesu, lehce sám podlehne stresu. Pamatujte, že kopytní abcess obvykle není konec světa. Důležité je najít ložisko infekce v kopytě, otevřít jej a vypustit hnis, který nežádoucí bolest způsobuje. Za pár dní už si všichni budou opět vesele poskakovat.