Pochopení, prevence a management „zimní“ laminitidy

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu další velmi zajímavý článek. Autorka se v něm zabývá výskytem „zimní“ laminitidy. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Spousta lidí si myslí, že laminitida se pravděpodobně týká pouze ztučnělých poníků na svěžích jarních pastvinách, koní, kteří se dostali k velkému množství krmiva (oves) či koní s katastrofálními komplikacemi či infekcemi. Nicméně, každou zimu se někteří majitelé a ošetřovatelé potýkají se zřejmými symptomy laminitidy jako je bolestivost kopyt u jejich koní a to bez zjevného důvodu. Co se tedy děje?

Laminitida je typicky spojena s teplejšími klimatickými podmínkami (jaro a podzim), ale k tomuto potenciálně zeslabujícímu onemocnění, může v podstatě dojít kdykoliv během roku. Každou zimu někteří majitelé koní se potýkají s koňmi, u kterých se vyvine bolest v kopytě bez takřka zjevného důvodu, a je tedy na místě počítat i se „zimní“ laminitidou.

Normální tělesná reakce koně v chladném počasí je, že dojde ke snížení prokrvení kopyta, ale cévy se zároveň otevírají zpět pravidelně ke zvýšení prokrvení, když je hladina kyslíku v kopytě příliš nízká. Nicméně, v případě, že je cévní systém poškozen, protože už v kopytě došlo k několika laminitickým epizodám, nemusí toto příležitostné otevření krevních cév fungovat, a to způsobuje bolest v kopytě koně. Kromě toho i vysoké hladiny inzulínu a kortizolu u koní, kteří mají tzv. Cushingův syndrom, mohou způsobovat, že jejich cévy jsou citlivější na zúžení a velmi těžké je, aby se zase rozšířily.

Co tedy dělat?
První věc, kterou byste měli udělat, je vyloučit, že bolest není způsobena jízdou ve špatných terénních podmínkách, spíše než myslet hned na laminitidu. Všichni koně totiž mají potíže při zdolávání nerovné zmrzlé půdy a tak se může stát, že se jim střelka či chodidlo pohmoždí, což vyvolá bolestivou reakci. Pokud je to problém způsobený jízdou po tvrdém povrchu, pak tito koně nebudou vykazovat podobné symptomy – a sice: ve stáji by se jim mělo více ulevit a jejich kulhání by mělo postupně ustoupit.

Koně s opravdovou bolestí laminárních tkání budou samozřejmě také chodit lépe, když nebudou chodit po nerovném zmrzlém terénu, ale zůstávají samozřejmě stejně chromí i ve stáji. Kulhání se často objeví náhle a může být velmi závažné. Jeden odborník na laminitidu konstatoval, že nic není tak obtížné na léčení jako zimní laminitida.

Takto postižení koně mají často v anamnéze již problémy s předchozími laminitickými záchvaty, nebo je u nich podezření na inzulínovou rezistenci či metabolický syndrom. Někteří mají dokonce v historii i zimní laminitidu, která se objevuje každoročně ve stejném období. Takový kůň pak vykazuje nulovou reakci vůči všem snahám o léčení a na jaře kulhání zničeho nic zmizí.

Pracovala jsem s koňmi, kteří byli rezistentní na inzulín více než 10 let. Náhlá bolest v zimním období, která se podobá laminitidě, je významným problémem pro některé z těchto koní. Mnozí z nich už mají za sebou laminitidu v jiných obdobích roku, ale někteří ne. Mnoho otázek proto musí být zodpovězeno, ale dosáhli jsme již určitého milníku v pochopení a ovládání tohoto problému.

Studená hranice cirkulace
Koně, kteří prodělali záchvaty laminitidy v minulosti, mohou mít poškození cévního zásobení v kopytě. Když je kopyto vystaveno chladu, selhávají v něm normální regulační mechanismy, které zaručují zásobení kopyta krví ve všech oblastech.

Dokonce, ačkoliv testy neukazují na zjevné předchozí laminitické epizody, vysoké hladiny kortizolu při Cushingově nemoci a inzulinové rezistenci u metabolického syndromu koní mohou způsobit, že tato zvířata při vystavení extrémnímu chladu zažívají bolesti podobné záchvatu laminitidy. Kortizol byl jedním z prvků, které byly zdokumentovány jako prvky, které dramaticky zvyšují reakce kopytního mechanismu: např. vazokonstrikci (neboli stažení cév), která omezí snížení průtoku krve kopytem. Naopak inzulin je obvykle vazodilatátor, což je činitel, který naopak způsobuje rozšíření cév. Pokud kůň trpí inzulinovou rezistencí, pak může být tato reakce v kopytě zcela zablokována.

Stručně řečeno, normální reakce těla koně ke snížení prokrvení dolních končetin a paznehtů při vystavení kopyta mrazu může způsobit zvýšení prokrvení kopyta (místo aby se prokrvení snížilo), což může ve výsledku způsobit bolest. U normálního zdravého koně se cévy sevřou v reakci na chlad, ale pravidelně se otevírají, čímž se v kopytě opět zvyšuje prokrvení, pokud je tenze kyslíku příliš nízká. V případě, že jsou vaskulární sítě poškozené, nebo v případě, že je zúžení cév vyšší než je normální, vzhledem k míře hormonálních poruch, pak nemusí dojít k pravidelnému zásobení kopyta krví a problém je na světě.

Klíčový důkaz
Důkaz podporující tuto teorii byl získán od majitelky koně s anamnézou opakovaných záchvatů „zimní“ laminitidy. Majitelka umístila svého koně na kliniku, kde mu bylo provedeno termografické vyšetření. Termografie měří teplotu povrchu těla. Kůň byl umístěn do místnosti s teplotou vzduchu 4,4 °C. Při termografii předních nohou, které byly v minulosti již opakovaně postiženy laminitidou, bylo zjištěno, že teplota předních nohou byla podstatně nižší než teplota u zadních nohou.

Poník s kopytními zábaly

Poník s kopytními zábaly

Ochrana proti chladu by měla být prvním krokem v boji proti zimní laminitidě u těchto náchylných koní. Tito koně by měli mít přístřeší, aby je chránilo před větrem, sněhem a deštěm. Měli by potenciálně nosit zábaly a boty. Tyto boty by měly obsahovat ještě polo zábaly, vlněné či bavlněné zábaly nebo dokonce by měli mít rounem lemované boty. Mnoha koním tento management pomáhá, ale pro některé koně to nestačí. Vzhledem k tomu, že se u nich vyskytují velké metabolické a endokrinologické změny, mrazivé počasí je pro ně obzvláště bolestivé.

Hladiny hormonů a inzulínu
Víme, že aktivita štítné žlázy, která je odpovědná za regulaci hormonů v těle, se v chladném počasí zvyšuje. To způsobí, že se produkce energie v buňkách stává méně efektivní. Energie je spotřebovávána jako teplo (zahřívá tělo) než na generaci energie pro funkci těla. Vědci také zjistili, že se v chladném období hladina inzulínu stává vysoce variabilní.

Některé druhy zvířat se adaptují na chladné počasí tím, že se u nich sníží rychlost metabolismu. I koně to tak dělají. Žádná z těchto změn nezpůsobí problémy u zdravého koně, ale koně s metabolickými a endokrinními problémy jsou na hraně. Pokud je zadekujeme, nebude to stačit na to, aby se zabránilo bolestivosti kopyt, nicméně doporučuje se podáváním doplňků s kombinací adaptogenů (pozn. termín adaptogen – je pojem z alternativní medicíny, který označuje rostlinný produkt zvyšující odolnost organismu proti stresovým situacím, jako je zranění, úzkost nebo tělesná únava; zlepšují schopnost odolávat změněným podmínkám – adaptovat se na ně, přizpůsobit se jim) a L-argininu.

Významné adaptogeny:  Jiaogulan (pětilistý ženšen neboli gynostemma) je dobrý použít jednorázově, protože silně podporuje cévní produkci oxidu dusnatého, který podporuje cirkulaci krve do končetin a kopyt. Není to ale zvláště silný adaptogen. Někteří koně lépe reagovali na silnější adaptogeny, které jsou také účinnější, co se inzulinové rezistence týče. Takovými bylinami jsou např. ženšen, eleuterococcus, rozchodnice a Schisandra. Pouze Jiaogulan (pětilistý ženšen neboli gynostemma)  může být podáván dvakrát denně, ostatní pouze jednou denně.

L-arginin a Arginin tak slouží jako transportní medium pro esenciální dusík. Při přeměnách arginin poskytuje oxidativní cestou molekulu oxidu dusnatého, zejména v endoteliálních buňkách cévních stěn, v makrofázích, neutrofilech a nervových buňkách. Vyšší lokální koncentrace oxidu dusnatého následně vede k dalším účinkům, k roztažení cév (vazodilatační efekt), ke zpomalení růstu nádorových buněk a bakterií. Podáváme 2x někdy i 3 -4x denně, neboť zvyšuje prokrvení.

Alternativně může být použit i Arginin alfa-ketoglutarát (AAKG). Arginin alfa-ketoglutarát (AAKG). AAKG obsahuje Arginin ale také Alfa-ketoglutarát. Arginin je důležitá esenciální aminokyselina, která má celou řadu důležitých rolí v organizmu a má důležitou roli v proteinové syntéze. Alfa-ketoglutarát je další důležitá biologická sloučenina, kterou tělo využívá k vytvoření využitelné energie ze sacharidů, tuků a bílkovin. To v kombinaci s amoniakem vytváří kyselinu glutamovou, prekurzor glutaminu.

HIDALGO TIP:

>> Chladivé/hřejivé šlachovky

chladivehrejive-slachovky

Shrnutí
Zimní laminitida zasahuje převážně koně s metabolickými změnami, s nebo bez předchozích laminitických záchvatů. Je to zřejmě způsobeno narušením mechanismu vazokonstrikce a vazodilatace v kopytě v chladném a mrazivém počasí.

Kroky, které jsou doporučovány při výskytu takových případů:
– Ujistěte se, že se jedná o Cushingovu nemoc, pokud ano, pak je dobré udržovat koni ve stravě velmi nízký obsah cukru a škrobu.
– Chránit kopyta před zimou, vlhkem a mrazy adekvátním přístřeším.
– Použít přikrývky, zábaly nohou a boty na kopyta.
– Krmit doplňky s adaptogeny a L-argininem pro podporu krevního oběhu.

Eleanor M. Kellonová

Eleanor M. Kellonová

 

MVDr. Eleanor Kellonová v současné době slouží jako veterinární specialista pro Uckele Health & Nutrition. Je uznávaným odborníkem v oblasti výživy koní více než 30 let. Dr. Kellonová je také majitelem společnosti Equine Nutritional Solutions (Koňské nutriční řešení) a má prosperující soukromou praxi. Dr. Kellonová je také autorkou mnoha knih o koních, které se zabývají různými veterinárními a nutričními tématy.