Opravdu víte, co dělá váš koňský zubař? To byste opravdu měli!


Před několika dny měl být na naši kliniku přijat 16letý valach plemene Tennesseeský mimochodník s těžkou kolikou, který nereagoval na běžnou léčbu veterináře. Majitel byl dokonce ochoten zaplatit operaci, kdyby byla potřeba.Kůň bohužel uhynul během cesty v přepravníku. Provedli jsme tedy pitvu a objevili prasklý žaludek. Obsahoval rozmělněnou kaši z řepných řízků a jelikož obsah vyhřezl, byly tím pokryty i ostatní orgány. Kůň zemřel na toxický šok.

Když jsem pátral po možných příčinách, dozvěděl jsem se mimo jiné, že v nedávné době podstoupil  kůň ošetření zubů od jakéhosi laického koňského zubaře pracujícího ilegálně ve státě Nové Mexiko. Po jeho zákroku nemohl kůň prý žvýkat ani seno, tak mu onen zubař předepsal dietu: kaši z řepných řízků po několik týdnů až měsíců po zákroku. Kůň však dva týdny po nasazení tohoto režimu uhynul na koliku. Také několik dalších koní ze stejné stáje absolvovalo podobný zásah od tohoto „zubaře“ a všichni byli nyní na stejném režimu řepných řízků. Proč ale žaludek tohoto koně náhle praskl? To nikdo neví zcela jistě, ale masivní produkce plynu z rychlého kvašení řepných řízků by mohla být příčinou. Jinak řečeno, stres, který působí na koně, který najednou není schopen správně rozžvýkat svou potravu (seno či jiná objemná krmiva), může být i spouštěčem různých druhů zdravotních problémů.

Koňská stomatologie se provádí proto, aby koni chrup opravila, nikoliv znemožnila přijímat koni potravu, proto bych rád podotkl a vytyčil některé zásadní body:

Koňská huba se vyvíjela po milióny let, aby fungovala přesně tak, jak je potřeba. Co přinutí majitele k tomu, že se rozhodně radikálně zasahovat do této rovnováhy? Jen proto, že máme prostředky, abychom to činili? Ukažte mi nějaký důkaz, že to koni opravdu pomáhá… Anebo se raději vůbec neobtěžujte, protože žádný nenajdete! Přemýšlejte raději o tom, co koně dokázali během staletí bez toho, aniž by do jejich huby zasahoval jakýsi „odborník“.

Především neškoďte! To je něco, co učí každého veterináře na vysoké škole. Představte si, že byl tento zákrok proveden zdravému koni! Osobně se mi velice příčí podobný přístup, jehož konečným výsledkem je pak pouze to, že na počátku zcela zdravý kůň, není náhle schopen rozžvýkat své krmivo po několik týdnů až měsíců! A to vše ve jménu „opravy jeho chrupu“!

Obr. Rozříznutá tvář mrtvého valacha při pitvě: lícní zuby byly obroušeny až téměř k dásním, což vysvětluje, proč nemohl kůň po zákroku laického zubaře vůbec žvýkat. Foto s laskavým svolením Dr. Doug Thal Thal

Obr.
Rozříznutá tvář mrtvého valacha při pitvě: zuby byly obroušeny až téměř k dásním, což vysvětluje, proč nemohl kůň po zákroku laického zubaře vůbec žvýkat.Foto: Dr. Doug Thal Thal

Majitelé koní by se měli vyvarovat jakékoliv podezřelé a zbytečné léčby (provedené jak veterinářem, tak amatérem) na zdravém koni. Že je tady něco špatně, to bohužel majitel zjistí, až když jeho původně docela zdravý kůň najednou dny či týdny podezřele trpí.

Víte, že necitlivé odbroušení povrchu koňského zubu poruší či zcela odstraní ochrannou vrstvu skloviny, čímž se otevírají zranitelné části zubu (dutiny), což je velice citlivá tkáň. Příliš agresivní broušení těchto struktur poškodí přirozenou rovnováhu v hubě koně. Brousit více než je třeba není absolutně dobré! Trend veterinárního průmyslu přišel v posledních letech s opakovanými prohlídkami zubů a odbrušováním různých anomálií, které koni vadí při jeho práci (např. vadí udidlu). Opakuji, že zásahy do koňské huby je třeba provádět jen a jen v opravdu nezbytných případech.

Majitel nemůže v žádném případě sám posoudit, zda je třeba zavolat ke koni zubaře, to přísluší pouze zkušenému veterinárnímu lékaři. Leckdy se problém jeví jako problém huby a zubů, ale nemusí tomu tak být vždy. Samozřejmě je někdy nutná základní stomatologie, kterou musí provádět  certifikovaný specialista, aby odstranil ostré zubní hroty a výrůstky, které koni opravdu vadí při žvýkání potravy či to dokonce zcela znemožňují. V tomto případě se opravdu dvakrát ujistěte, že odborník, kterého si ke svému koni zvete, je zkušený a opravdu ví, co dělá.

Je zcela jasné, že ne každý veterinář je super koňským stomatologem, proto se na tomto poli otevřela i příležitost nevystudovaným amatérům,  kteří se chopili příležitosti.  Na druhou stranu, někteří koňští zubaři laici jsou vynikajícími zubními techniky. Ovšem i takovýto koňský zubař by měl pracovat ve spolupráci s odborníkem – veterinářem! Ten určí diagnózu a koňský zubař pak pouze provede zákrok přesně podle nařízení veterináře. Nejlepší je pak vybrat si takového veterináře, který se oborem koňské stomatologie zabývá.

Existuje mnoho veterinářů, kteří pomohli tisícům koní při jejich zubních obtížích, ale hlavním důvodem, proč zvolit zkušeného odborníka a nejlépe veterináře je, že takový člověk rozumí koni víc, neboť jej chápe jako ucelený živý systém, který funguje v rovnováze a vyváženě. Pokud je tato rovnováha porušena špatným zákrokem zvenčí, riskujete, že přijdete o koně. Takový odborník totiž má nejen zkušenosti, ale hlavně zdravý úsudek, aby pochopil, co je třeba a co není potřeba v koňské hubě upravovat.

Důležité je, že narozdíl od koňských zubařů, jsou veterináři licentováni a podléhají pravidelným povinným školením. Pokud nejste s veterinářem spokojeni, můžete podat stížnost u rady veterinárných lékařů. Ale klient (a majitel) mrtvého koně se nemá kam obrátit. Neexistuje žádná licence a žádný postih, leda by se s tím amatérským koňským zubařem soudil.

Pokud máte v úmyslu použít laického koňského zubního lékaře, zkontrolujte si zákony a klaďte si otázky, co se stane, když kůň po zázkroku nebude v očekávané kondici nebo nedej bože dokonce uhyne na následky zákroku jako zmíněný valach. Ve většině států je provozování živnosti koňského zubaře podmíněno dohledem veterinárního lékaře.

Není pochyb o tom, že domácí koně potřebují zubní kontroly a existují i tací, kteří tyto zákroky vyžadují více než jiní. Jisté však je, že rozhodnutí o zákroku by mělo být vždy indikováno až na základě posouzení stavu koňské huby odborníkem – veterinářem. Odstranění přebytečné zubní tkáně a upravení zubů by se mělo provádět tak, aby následně nezpůsobovalo koni žádné utrpení. Prvním krokem tedy je veterinární vyšetření a správné stanovení diagnózy.

Podle Douglase O. Thala DVM Dipl ABVP
Thal Equine LLC