Odlišné vnímání času u koní a lidí

Někdo kdysi řekl, že Bůh stvořil čas, aby se nic nedělo naráz. Ve skutečnosti čas vynalezli lidé, aby jim pomohl vnést řád, smysl a pochopení do jejich jedinečné existence. Pokud je nám známo, lidé jsou jediní tvorové, kteří si sami sebe uvědomují a mají tedy racionální myšlení, do kterého patří i duševní pojetí času. Ostatní zvířata si mohou být vědomi fyzických změn ve dne i v noci, v létě i v zimě – a také na ty to změny reagují, ale pouze my, lidé, víme, že jsme přišli „pozdě.“ Kůň, když na to přijde, si nikdy nepomyslí: „Ach jo, zase jsem přišel pozdě.“ Pochopení tohoto významného rozdílu má obrovský dopad na to, jak spolu Vy a váš kůň budete v budoucnu vycházet, kolik úspěchů budete mít a čeho ve svém ježdění dosáhnete.

Dnes více než kdy jindy žijí lidé podle hodin. Každá minuta našeho života přesně zapadá do plánu. Vytváříme programy s předem stanovenými požadavky např. jak dlouho to bude trvat, než dosáhneme určitého cíle. Nicméně, když si něco naplánujeme, pak bezpodmínečně počítáme s tím, že se to musí stát za určitou dobu (a potřebujeme k tomu tolik a tolik času), jenže když se to nestane, přináší nám to stres, napětí, hněv, frustraci a zklamání. Nestíhat nebo přijít pozdě, je jen jedním z mnoha příkladů, které ilustrují rozdíl a důležitost vnímání času mezi koňmi a lidmi.

Buď lepším člověkem, buď lepším koněm

Buď lepším člověkem, buď lepším koněm

PŘÍKLAD: Pokud jezdím každou středu v 16.00 hod. a nedostanu se do stáje do 15:55 hodin, budu spěchat, abych ošetřil a osedlal koně co nejdříve, aby mi zbyl čas, který jsem si na ježdění vymezil. S vědomím, že jdu „pozdě,“ myslím, že mrhám cenným časem, který jsem si určil na ježdění, proto se všechny činnosti, které jízdě předcházejí, budu snažit maximálně urychlit. Tato myšlenka ve mně vyvolá úzkost a napětí. Místo toho, abych byl šťastný, že vidím svého koně v klidu, uvolněného a působil jako partner, vnáším do jeho světa svůj spěch, nepokoj a frustraci. Kvalita mého ošetřování a přípravy na jízdu, což je příjemný způsob, jak se naladit s koněm na jednu vlnu, koni náhle ukazuje, že něco s jeho lidským společníkem není v pořádku.

Můj kůň neví, že jdu pozdě, protože v jeho světě „pozdě“ neexistuje. Jediné, co ví, je, že jsem nervózní a neuvolněný. Jak začínám jezdit, cítím odpor vycházející z mého koně. On se mnou komunikuje pomocí jeho těla a signálů (jediným způsobem, který zná). Říká mi: „Tvé tělo je napjaté a já se tě bojím. Necítím se s tebou bezpečné a pohodlné, když tě mám na zádech. Můžeš to prosím změnit? Můžeš mi pomoci? “ Kdežto já si naopak pomyslím:“ Ach, to je skvělé. Nejen, že jsem přijel pozdě, ale budu muset bojovat se svým koněm!“ A to je špatný přístup! Dělám to, co dělá mnoho lidí. Obviňuji svého koně z něčeho, co jsem způsobil já. Začínám být ještě více naštvaný a frustrovaný a mé pomůcky se stávají hrubé a těžkopádné, což je ale pro mého koně děsivé.

Pomyslí si: „Nejen, že je můj partner rozčilený, ale teď mi ještě ubližuje!“ V tomto okamžiku můj kůň obvykle udělá jednu ze dvou věcí. Buď citově a psychicky úplně vypne, zapře se a udělá všechno, co bude moci, aby mě toleroval na svých zádech, dokud mé ježdění neskončí. (To je mimochodem způsob, jak lidé vytváří otupělé koně.) Nebo mi řekne, abych odešel  – vyhodí. (To je, jak si lidé ubližují, ale svádí vinu na koně.)

Natural horsemanship je umění vidět nevyřčené věci, umět číst mezi řádky a snažit se o porozumění v každé situaci z úhlu pohledu koně. Pochopit to, mi trvalo několik let a udělal jsem mnoho chyb, než jsem si uvědomil, jaký obrovský dopad má ona existence a neexistence času na mou osobu, mého koně a na mé ježdění.

HIDALGO TIP:

Míč na hraní Jolly Mega Ball 100 cm
mic-na-hrani-jolly-mega-ball-100-cm

Další pomůcky pro přirozenou komunikaci

 

A tak jako jsem musel svého koně opět napravit, musel jsem především napravit sám sebe. Musel jsem změnit své chování jako první. Teď, když se dostanu do stáje a jdu pozdě, změním program. Přizpůsobím se dané situaci místo, abych se jí nechal ovládat. Místo toho, abych dělal 20 minut stáj a 40 minut pak létal vzduchem, vezmu koně raději do kruhovky a pracujeme ze země. Pokud přijdu „velmi pozdě“, zůstanu jen ve stáji se svým koněm, drbu ho a čistím nebo se jdeme ven na ruce jen tak projít nebo pást. Tím, že se přizpůsobuji neexistenci času, ukazuji koni porozumění a respekt, což si jako můj partner zaslouží. Nechci mít plány a programy, chci být parnerem, kterého má rád. Poté, bez ohledu na to, co děláme, trávíme spolu kvalitní čas a to nejen fyzicky, ale i psychicky a mentálně. Náš vztah je silnější, nemám se svým koněm problémy ani když jezdím, protože on oceňuje můj přístup a spolupracuje ochotně – žádný z nás už není frustrovaný, zklamaný nebo zraněný. Zato spolu zažíváme spoustu krásných chvilek, které mi žádný program ani dril nikdy nemůže dát.

Riding-Home-Book-CoverTim Hayes – autor knihy Jízda domů: Síla koní léčit.
www.Hayesisforhorses.com

Zdroj: http://www.horsecollaborative.com