Koně mají zázračný vliv na lidi s Alzheimerovou chorobou

Úchvatný majestát koňské síly a krásy proslavil koně nejen v legendách a příbězích o odvaze a statečnosti, které si stále vyprávíme. Po staletí kráčí koně bok po boku s lidskými bytostmi a pomáhají jim překonávat jejich životní úděl. Nová studie Ohio State University odhalila, že koně mají téměř magické účinky také na lidi s Alzheimerovou chorobou.

Místo toho, aby praktikovali svou obvyklou terapii, osm dospělých z centra pro lidi s Alzheimerovou chorobou se dobrovolně vydalo krmit, čistit či malovat koně na místní farmě. Docházeli tam jednou týdně po dobu jednoho měsíce. Koně pro tento účel byli samozřejmě speciálně vybráni, přičemž hlavní důraz byl kladen na klidnou a nekonfliktní povahu. Mnozí vybraní koně se již předtím zúčastnili práce s dětmi s tělesným a mentálním postižením.

Vliv koní na starší pacienty byl téměř okamžitý, řekl Holly Dabelko-Schoneye, autor projektu a docent sociologie v Ohio State. „Přítomným pacientům koně téměř okamžitě zvedli náladu, byli spojení a téměř se u nich nevyskytovalo negativní chování,“ píše v univerzitní tiskové zprávě.

67bd3136a0a064746e69eaaae96b444dVýhody interakce pacientů a koní 

Stárnutí lidí často provází izolace, bolest a stres; právě tato skutečnost vedla k nárůstu využívání zvířecí terapie pro starší osoby a osoby nemocné. Vědecky z interakce se zvířaty vyplývá, že jedinci vykazují sníženou úzkost, jsou více v klidu a jsou šťastnější. Zvířecí léčba pro seniory se tradičně řeší menšími zvířaty: psy, kočkami, králíky, husami, atd. Jedna studie dokonce uvádí i ryby. Tato zvířata se dají snadno transportovat do různých míst a nepředstavují vážnou hrozbu.

Díky úspěchům terapeutických jezdeckých programů pro děti s autismem a dalších dětí a dospělých s potížemi s mentálním a motorickým vývojem, začínají specialisté na Alzheimera nyní do terapií aplikovat i větší zvířata – koně, osly a muly, kteří mohou obohatit životy dospělých s demencí. Studie dále ukazuje, že práce a intervence nemocných a seniorů s koňmi by mohla mít významné pozitivní dopady na jejich zdraví.

Poté, co se důchodci dostali do styku s koňmi, vykazovali menší množství kortizolu (stresového hormonu), který jim byl odebrán ze slin. Tato metoda se používá k měření emocionálních reakcí seniorů. Plošně tedy ti senioři, kteří byli ve styku s koňmi, si vedli lépe než ti, kteří se podíleli na běžné činnosti pro dospělé v centru denní péče.

Překvapivě, jedinci s Alzheimerovou chorobou, kteří pracovali u koní, měli nižší hladiny kortizolu ve slinách. Pacienti se také při práci usmívali a pozitivně komunikovali se zvířaty. Navzdory různým omezením mobility (invalidní vozík), pomáhá pobyt u koní mužům i ženám s Alzheimerovou chorobou, aby byli více fyzicky aktivní. I inhibovaní pacienti reagovali pozitivním způsobem při kontaktu se zvířaty.

Ačkoliv studie trvala pouhý měsíc a její účinky netrvaly příliš dlouho, vědce tento projekt povzbudil a přivedl na myšlenku koňské terapie vedoucí k opravdovému posílení života lidí s Alzheimerovou chorobou. Docent Dabelko-Schoney říká: „Naše zaměření je na teď. Na to, co můžeme pro tyto lidi udělat, aby se cítili lépe a pobavili se. Dokonce i když si nic z toho později nepamatují, můžeme jim pomoci alespoň na okamžik.“