Dvě věci, kterými byste svého koně krmit neměli

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu velmi zajímavý článek. Autor v něm upozorňuje na dvě složky krmiv pro koně, které však mohou být pro zdraví koně riskantní. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Tato informace vás možná překvapí, neboť mnoho lidí krmí oběma ingrediencemi každý den. Někteří možná ani netuší, že svého koně vystavují zdravotnímu riziku. Jaké negativní vedlejší účinky mohou tyto dvě složky v krmivu na koně mít? Udělejte si chvilku a přečtěte si následující článek.


Být dobrým majitelem i v okamžiku smrti koně – to je nepsanou povinností každého odpovědného vlastníka koně

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu velmi zajímavý článek. Autorka v něm sděluje své pocity a vyrovnává se s rozhodnutím, které bohužel jednou čeká nás všechny. Nic a nikdo nás se na tento okamžik nemůže připravit, ale nejste v tom sami… Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Snad nejtěžší částí pro každého majitele koně je, když ho začne ztrácet. Nikdo tomu unikne. Někdy máte štěstí a kůň to udělá za vás. Většinou však rozhodnutí ukončit život koně spadne stejně na majitele, a přátelé, věřte, že je to ten nejtěžší úkol, který před vámi kdy stál. Osobně jsem nepsala několik týdnů. Neměla jsem zkrátka potřebu světu cokoliv sdělit. Dokonce mě opustil i můj cynický humor. Dne 22. ledna jsem se naposledy rozloučila s koněm, který pro mne znamenal celý svět… 


Echinacea – přírodní prostředek k podpoře imunity

K používání echinacei u svých koní jsem se dostala v momentě, kdy jsme absolvovali vleklé a finančně náročné onemocnění jménem laminitis. Několik let jsme víceméně bojovali s tím, co nemoc napáchala. Můj kůň zřejmě sežral  cosi jedovatého, zda to bylo ve výběhu (rostlina) nebo mu to někdo hodil, se dodnes neví. Nicméně následné krevní testy prokázaly silné narušení činnosti jater – otravu! Reakcí na ni byla již zmíněná laminitida. S čím samozřejmě souvisí i to, že jakákoliv změna v systému managementu koně musí být prováděna velmi obezřetně: očkování nebo podávání léků, které zatěžují játra, se u mého koně někdy projeví bolestivým znovu “záchvatem laminitidy”. Ten někdy trvá jen pár dní, jindy týden – člověk to nemůže odhadnout.


Sarkoidní nádory u koní nepodceňujte!

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu další velmi zajímavý článek. Autorka se v něm zabývá výskytem a léčbou sarkoidů u koní. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Sarkoidy můžeme považovat klinicky i patologicky za formu kožní rakoviny, jejíž chování je nepředvídatelné a terapie problematická. Názor, že sarkoid je „jen bradavice, kterou je potřeba vyříznout“ nebo na něj pohlížet jako na „kosmetickou vadu“ je zastaralý a dávno překonaný. Naučte se, jak rozpoznat tyto kožní nádory,  i to, jaké kroky byste měli učinit , pokud máte podezření, že jste u svého koně sarkoid našli .


Pochopení, prevence a management “zimní” laminitidy

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu další velmi zajímavý článek. Autorka se v něm zabývá výskytem “zimní” laminitidy. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Spousta lidí si myslí, že laminitida se pravděpodobně týká pouze ztučnělých poníků na svěžích jarních pastvinách, koní, kteří se dostali k velkému množství krmiva (oves) či koní s katastrofálními komplikacemi či infekcemi. Nicméně, každou zimu se někteří majitelé a ošetřovatelé potýkají se zřejmými symptomy laminitidy jako je bolestivost kopyt u jejich koní a to bez zjevného důvodu. Co se tedy děje?


Dlouhé namáčení sena ovlivňuje jeho nutriční hodnotu

Tradiční způsob snížení prašnosti sena je namáčet ho, což je velmi účinný nástroj, zejména u koní citlivých na prach či u těch, kteří mají chronické dýchací obtíže (např. dušnost). OVŠEM namáčení sena není vždy jednoduché a v praxi je docela obtížné. Nutriční dopady namočeného sena mohou totiž býti značné a jsou často přehlíženy, zejména v případě, že jde o seno nevalné kvality.


Řekněte ne lžím a naslouchejte svému koni

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu další velmi zajímavý článek. Autorka se v něm zabývá nepřesnými interpretacemi faktů, které pak následně uškodí nejvíce majiteli a jeho koni. Nabádá nás, abychom slepě nevěřili a používali vlastní rozum. Pro dobro koně i naše. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Nejedná se však o úmyslné lži v pravém slova smyslu, ale spíš o falešně a nepřesné interpretace faktů, které jsou mnohými přijímány za skutečné pravdivé. Pokud jste svědomitý majitel koně, obzvláště takový, který má tlustšího koně, pravděpodobně jste zahlcen nejen množstvím informací, které vás bombardují den za dnem, ale zvláště pak množstvím protichůdných informací. Nemluvě o informacích, které jsou v rozporu se zdravým  selským rozumem.

Někdy mívám pocit, že žiji v Twilight Zone. Když jsem byla mladá neměli koně Cushingův syndrom, nebyli rezistentní na inzulín, nebyli chromí, odčervovali se jednou za rok, v zimě chodili naboso a zdálo se, že jsou šťastní – což se také potvrzovalo, protože žili dlouhý plnohodnotný život. A mnoho z nich žilo pouze na pastvině. Kůň, který mě nosil při mých prvních lekcích jízd na koni, byl starý 28 let. Dalším poníkem, kterého stáj používala byl energický a dobře vypadající koník, kterému táhlo na 40! Rozhodování o krmení bylo snadné. Seno, kukuřice, oves, mrkev a řepa.

Jízda na koni i výcvik byl poměrně jednoduchý a přímočarý – a tak tomu bylo po tisíce let. V letech 1991, kdy jsem odešla z Massachusetts a odstěhovala se na Západ, se však věci výrazně změnily. Najednou se zdá, že je třeba mít titul PhD, abyste mohli mít koně. Tráva je jed a chromí koně jsou dnes standardem! Pokud i vám se zdá tato situace  frustrující, doufám, že tento článek vám objasní, proč.


Oh, můj stárnoucí hřbet

Překládáme pro Vás přátelé z našeho pohledu velmi zajímavý článek. Autor krásně sumarizuje případné dopady nefunkčního a bolavého hřbetu na zdraví a jezditelnost koně. Věříme, že pro nás všechny je to zajímavý soubor písmenek k zamyšlení.

Historie lidstva se psala na hřbetu koně…” autor citátu je neznámý. Ano, v historii nesl koňský hřbet vojáky do bojů, nájezdníky při plenění vesnic a dobývání měst, monarchy při okružních jízdách po svých državách a posly po celé zemi. V  současnosti nás hřbet koně nosí po lesních cestách, jízdárnách a sportovních kolbištích. Přečtěte si, jak se mění hřbet vašeho koně, když stárne, a jaké kroky můžete podniknout proto, abyste jej chránili před problémy souvisejícími s věkem, které mohou časem nastat.


Artróza u koní

První příznaky jsou jemnější. Možná jste si již všimli mírného kulhání nebo jen občasného náznaku kulhání – což může být dokonce zcela neviditelné pro všechny ostatní, kteří koně neznají jako vy. Máte pochybnosti a tak požádáte svého veterináře, aby koně vyšetřil a jeho diagnóza vás zaskočí – artróza.  Artróza (angl. degenerative joint disease ), osteoartritida nebo osteoartroza je onemocnění, které má u koní i lidí zcela podobný průběh. Artróza – degenerativní onemocnění kloubů je jednou z hlavních příčin kulhání u koní.


Vědecká studie: Klkání u koní a rizikové faktory, které jeho vznik ovlivňují

Úvodem

Klkání bylo pozorováno zejména u domestikovaných koní a není o něm žádný záznam u koní divokých či volně žijících. (Waran Clarke 2008, Wickens a Heleski, 2010). Klkání je nebezpečný zlozvyk, při kterém kůň polyká vzduch, což má za následek koliky. Někteří koně mívají koliky i několikrát denně. Koliky, zvláště když jsou časté, mohou mít za následek smrt koně. Klkání vypadá tak, že se kůň zapře plecemi např. o žlab, dveře boxu apod. a vyklene krk – v tomto vyklenutí může polykat vzduch. Zvlášť šikovní koně umí klkat i bez zapření.Tento zlozvyk vzniká z nudy. Proto nejčastěji klkáním trpí dostihoví či sportovní koně, kteří stojí celý den v boxe.